Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánsko by nebylo první. Tyhle evropské státy vyhlásily nezávislosti v 21. století

Katalánsko by nebylo první. Tyhle evropské státy vyhlásily nezávislosti v 21. století

Katalánský parlament by dnes večer mohl rozhodnout o vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Na základě výsledku referenda k tomu vybízí tamní premiér Carles Puigdemont. Proti tomu ale ostře protestuje Madrid, který hlasování považuje za neplatné. Regionu navíc hrozí, že mu v případě deklarace nezávislosti omezí autonomii. Jaké evropské státy v posledních letech nezávislost vyhlásily?

Abcházie

Tato gruzínská autonomní republika vyhlásila jednostranně samostatnost již v roce 1992, což vyprovokovalo Gruzii k vojenskému zásahu. Následný konflikt si vyžádal 10.000 obětí a na 250.000 Gruzínců z Abcházie uprchlo. V květnu 1994 bylo sjednáno křehké příměří, na jehož dodržování dosud dohlížely mírové síly Společenství nezávislých států (SNS), v nichž většinu tvoří ruští vojáci, a pozorovatelská mise OSN. V zemi ale stále panoval chaos a vlna únosů a v roce 2008 se Abcházie se zapojila do současného rusko-gruzínského konfliktu o Jižní Osetii, po které se Abcházie společně s Jižní Osetií odtrhla od Gruzie a vyhlásila nezávislost. Tu kromě Ruska a několika zemí Latinské Americky a Tichomoří nikdo neuznal. Tbilisi označuje obě provincie za území okupované Ruskem. V zemi nyní žije asi 240.000 lidí, Gruzínci jsou nyní v menšině, většinu tvoří Abcházci. Většina obyvatel má ruské pasy.

720p 360p
Katalánské referendum

Doněcká a Luhanská oblast

V dubnu 2014 vypukly na východě Ukrajiny boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou a na územích dosavadních ukrajinských Doněcké a Luhanské oblasti následně vznikly samozvané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Obě republiky s převahou ruského obyvatelstva následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazuje na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie. Boje v regionu stále pokračují, obě republiky mají vlastní vládu i parlament, vlajku, pořádají volby a vydávají vlastní doklady. Počátkem letošního roku ruský prezident Vladimir Putin platnost těchto dokladů pro Rusko potvrdil dekretem, což Kyjev označil za porušení mezinárodního práva a mírových dohod. Ukrajina v roce 2014 rovněž ztratila Ruskem anektovaný Krym.

720p 480p 360p 240p
Saša Dolar

Jižní Osetie

Kořeny konfliktu původně gruzínské autonomní republiky sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na osetské straně i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se oblast dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1000 mrtvých a 10.000 obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské sbory. Gruzínské vedení se snažilo konflikt urovnat nabídkou "široké autonomie", což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám. Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii. Příměří bylo podepsáno 16. srpna 2008. Mezi tím, 26. srpna, Rusko oficiálně uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, což vyvolalo na Západě vlnu kritiky. Stejně jako u Abcházie nezávislost Jižní Osetie uznaly z členských zemí OSN kromě Ruska Venezuela, Nikaragua a Nauru. Vanuatu a Tuvalu uznání stáhly.

Kosovo

Někdejší jihosrbská provincie vyhlásila jednostranně nezávislost na Bělehradu v únoru 2008. Od té doby k letošnímu únoru uznalo Republiku Kosovo 111 členských zemí OSN, včetně většiny členů Evropské unie, Česko nevyjímaje. Proti nezávislosti Kosova je především Srbsko, dále jeho tradiční diplomatický spojenec Rusko, ale i některé další země, například Španělsko či Slovensko. Pro Bělehrad je ztráta jeho někdejší provincie citlivá mimo jiné proto, že se zde v červnu 1389 odehrál jeden z klíčových momentů srbské historie a národní mytologie - bitva na Kosově poli. Ta znamenala pro Srbsko pád do područí Osmanské říše, z něhož se vymanilo až v 19. století. Vyhlášení nezávislosti předcházela v letech 1998 a 1999 krvavá válka, ve které proti sobě stanuly srbské jednotky a ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Během konfliktu docházelo k oboustrannému terorizování civilního obyvatelstva. Srbské jednotky se z Kosova stáhly v červnu 1999 po leteckém bombardování Srbska silami NATO. Kosovo poté formálně zůstalo součástí Srbska, ale fakticky se stalo mezinárodním protektorátem, nad nímž Bělehrad neměl kontrolu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1