Katalánsko by nebylo první. Tyhle evropské státy vyhlásily nezávislosti v 21. století | info.cz

Články odjinud

Katalánsko by nebylo první. Tyhle evropské státy vyhlásily nezávislosti v 21. století

Katalánský parlament by dnes večer mohl rozhodnout o vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Na základě výsledku referenda k tomu vybízí tamní premiér Carles Puigdemont. Proti tomu ale ostře protestuje Madrid, který hlasování považuje za neplatné. Regionu navíc hrozí, že mu v případě deklarace nezávislosti omezí autonomii. Jaké evropské státy v posledních letech nezávislost vyhlásily?

Abcházie

Tato gruzínská autonomní republika vyhlásila jednostranně samostatnost již v roce 1992, což vyprovokovalo Gruzii k vojenskému zásahu. Následný konflikt si vyžádal 10.000 obětí a na 250.000 Gruzínců z Abcházie uprchlo. V květnu 1994 bylo sjednáno křehké příměří, na jehož dodržování dosud dohlížely mírové síly Společenství nezávislých států (SNS), v nichž většinu tvoří ruští vojáci, a pozorovatelská mise OSN. V zemi ale stále panoval chaos a vlna únosů a v roce 2008 se Abcházie se zapojila do současného rusko-gruzínského konfliktu o Jižní Osetii, po které se Abcházie společně s Jižní Osetií odtrhla od Gruzie a vyhlásila nezávislost. Tu kromě Ruska a několika zemí Latinské Americky a Tichomoří nikdo neuznal. Tbilisi označuje obě provincie za území okupované Ruskem. V zemi nyní žije asi 240.000 lidí, Gruzínci jsou nyní v menšině, většinu tvoří Abcházci. Většina obyvatel má ruské pasy.

Katalánské referendum autor: INFO.CZ

Doněcká a Luhanská oblast

V dubnu 2014 vypukly na východě Ukrajiny boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou a na územích dosavadních ukrajinských Doněcké a Luhanské oblasti následně vznikly samozvané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Obě republiky s převahou ruského obyvatelstva následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazuje na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie. Boje v regionu stále pokračují, obě republiky mají vlastní vládu i parlament, vlajku, pořádají volby a vydávají vlastní doklady. Počátkem letošního roku ruský prezident Vladimir Putin platnost těchto dokladů pro Rusko potvrdil dekretem, což Kyjev označil za porušení mezinárodního práva a mírových dohod. Ukrajina v roce 2014 rovněž ztratila Ruskem anektovaný Krym.

Saša Dolar autor: Info.cz

Jižní Osetie

Kořeny konfliktu původně gruzínské autonomní republiky sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na osetské straně i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se oblast dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1000 mrtvých a 10.000 obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské sbory. Gruzínské vedení se snažilo konflikt urovnat nabídkou "široké autonomie", což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám. Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii. Příměří bylo podepsáno 16. srpna 2008. Mezi tím, 26. srpna, Rusko oficiálně uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, což vyvolalo na Západě vlnu kritiky. Stejně jako u Abcházie nezávislost Jižní Osetie uznaly z členských zemí OSN kromě Ruska Venezuela, Nikaragua a Nauru. Vanuatu a Tuvalu uznání stáhly.

Kosovo

Někdejší jihosrbská provincie vyhlásila jednostranně nezávislost na Bělehradu v únoru 2008. Od té doby k letošnímu únoru uznalo Republiku Kosovo 111 členských zemí OSN, včetně většiny členů Evropské unie, Česko nevyjímaje. Proti nezávislosti Kosova je především Srbsko, dále jeho tradiční diplomatický spojenec Rusko, ale i některé další země, například Španělsko či Slovensko. Pro Bělehrad je ztráta jeho někdejší provincie citlivá mimo jiné proto, že se zde v červnu 1389 odehrál jeden z klíčových momentů srbské historie a národní mytologie - bitva na Kosově poli. Ta znamenala pro Srbsko pád do područí Osmanské říše, z něhož se vymanilo až v 19. století. Vyhlášení nezávislosti předcházela v letech 1998 a 1999 krvavá válka, ve které proti sobě stanuly srbské jednotky a ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Během konfliktu docházelo k oboustrannému terorizování civilního obyvatelstva. Srbské jednotky se z Kosova stáhly v červnu 1999 po leteckém bombardování Srbska silami NATO. Kosovo poté formálně zůstalo součástí Srbska, ale fakticky se stalo mezinárodním protektorátem, nad nímž Bělehrad neměl kontrolu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud