Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánsko je líheň mladých džihádistů. Radikalizují se tam rychleji než jinde

Katalánsko je líheň mladých džihádistů. Radikalizují se tam rychleji než jinde

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média. Podle některých z nich není velkým překvapením, že největší útok v zemi za posledních 13 let se stal právě v katalánské metropoli.

„Terorismus si vědomě vybírá své nepřátele a nyní si vybral město, které jako žádné jiné představuje ducha otevřeného, demokratického a pluralitního prostoru, jenž je přesně tím, co se radikalismus snaží zničit," napsal deník El País.

Španělsko nezažilo velký teroristický útok od krveprolití ve vlacích, kde v roce 2004 zemřelo téměř 200 lidí. Deník soudí, že to bylo zčásti díky efektivní práci policie a tajných služeb, které však ani při nejlepší snaze nemohou předejít všem útokům podobného typu. Lidé by teď neměli ztrácet důvěru v úřady, které ještě musejí zlepšit koordinaci a výměnu informací, aby minimalizovaly riziko dalších útoků, dodává El País.

List El Mundo upozorňuje, že podle španělských expertů je Katalánsko regionem, kde se odehrává radikalizace džihádistů rychleji než v jiných oblastech země. Z části za tím stojí fakt, že tam žije více muslimů a místní mešity nejsou pod dohledem úřadů. Přispívají k tomu ale i místní politici, kteří se starají spíše o nezávislost na Španělsku než o bezpečnostní témata, uvedl deník.

„Nesmíme zapomínat, že podle odborníků je Barcelona spolu s Ceutou, Madridem a Melillou jedním z měst, kde mají radikální salafisté nejvíce následovníků, a to ze Španělska i ze zahraničí," napsal El Mundo.

Katalánský deník La Vanguardia se pozastavuje nad tím, že barcelonské úřady po útocích v Nice, Berlíně či Londýně nepodnikly jednoduchá opatření, která by mohla ochránit chodce na rušné pěší zóně, kde útočník autem zabil 13 lidí.

„Vzhledem k riziku útoku automobilem, které bylo po atentátech v dalších evropských městech v Barceloně evidentní, je těžké pochopit, že (promenáda) La Rambla jako stěžejní turistická lokalita ve městě nebyla chráněna sloupky či betonovými bloky, které by zabránily autům vjet do středu pěší zóny," napsal list v dnešním editorialu.

Většina deníků se shoduje, že navzdory bolesti, kterou útok v zemi způsobil, by Španělsko mělo zůstat otevřenou zemí a zároveň být stále aktivní v boji proti teroristické organizaci Islámský stát, která se k útoku přihlásila.

„Musíme vzkázat ještě hlasitěji než dříve těm vrahům a lidem, kteří je podporují, že nedosáhnou svého, že se neohneme, že opláčeme své mrtvé, abychom následně pokračovali po boku spojenců v boji," napsal v komentáři deník La Razón.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1