Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánsko má novou vládu, po sedmi měsících končí přímá správa Madridu

Katalánsko má novou vládu, po sedmi měsících končí přímá správa Madridu

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. Dnes vyšel v oficiálním věstníku jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda, a katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů.

Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl loni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska. Nový katalánský premiér Quim Torra, který také patří k separatistům, složil přísahu už 17. května a pár dní nato jmenoval svůj kabinet. Jeho fungování ale Madrid okamžitě zablokoval kvůli tomu, že mezi 13 ministry byli čtyři muži, které španělská prokuratura spolu s několika dalšími politiky viní ze vzpoury. Té se podle vyšetřovatelů dopustili jako členové bývalé separatistické vlády, když se snažili o odtržení od Španělska.

Tento týden ale Torra čtyři kandidáty, jimiž byli Jordi Turrul, Josep Rull, Toni Comín a Lluís Puig, vyměnil. Turull a Rull jsou navíc ve vazbě a Comín a Puig se nacházejí v Bruselu, kam utekli loni kvůli obvinění ze vzpoury. Madrid žádá jejich vydání, což minulý měsíc soud v Bruselu zamítl.

Madrid převzal přímou správu Katalánska se souhlasem horní komory španělského parlamentu. Poté španělská vláda vyhlásila v Katalánsku volby do regionálního parlamentu, v němž ale opět získaly většinu separatistické strany. Těm trvalo několik měsíců, než navrhly kandidáta na katalánského premiéra, který mohl být zvolen.

Torra byl prvním kandidátem, jehož španělská prokuratura neviní ze vzpoury. Předchozí tři - expremiér Carles Puigdemont, Jordi Sánchez a Jordi Turull - jsou trestně stíhaní a nemohli se osobně zúčastnit hlasování katalánských poslanců o své kandidatuře.

Torra, který v úřadu vystřídal expremiéra Carlese Puigdemonta, už dal několikrát najevo, že hodlá pokračovat ve snaze o samostatnou katalánskou republiku. „Hájím to, pro co se vyslovili lidé v referendu 1. října,“ prohlásil Torra tento týden na kongresu katalánských ekonomů. Připustil ale, že velká část Katalánců odtržení od Španělska nechce. V referendu hlasovala valná většina pro nezávislost, účast ale byla velmi nízká, protože Madrid plebiscitu bránil s tím, že je neústavní.

Situace se změnila ale i v Madridu, dnes bude zřejmě odvolán premiér Mariano Rajoy, který odmítal jakýkoli dialog s katalánskou separatistickou vládou, byť i jen o posílení autonomie Katalánska. Novým španělským premiérem se zřejmě dnes či v sobotu stane šéf socialistů Pedro Sánchez, jehož strana sice loni také podpořila přímou správu nad Katalánskem. Sánchez ale dnes opět slíbil Kataláncům dialog.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1