Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánský expremiér po čtvrt roce vycestoval z bruselského azylu. Protikandidáta do funkce mít nebude

Katalánský expremiér po čtvrt roce vycestoval z bruselského azylu. Protikandidáta do funkce mít nebude

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont dnes poprvé po téměř třech měsících opustil Belgii, kam uprchl koncem října před hrozbou vazby ve Španělsku. Odcestoval do Dánska, v Kodani má program na místní univerzitě. Španělské státní zastupitelství už podle tisku požádalo soudce nejvyššího soudu o aktivaci eurozatykače na politika. Puigdemont bude jako jediný příští týden opět kandidovat na premiéra španělského regionu. Jeho zvolení ale není jisté.

Puigdemont utekl do Belgie poté, co byl spolu s dalšími členy své vlády po jejím sesazení Madridem obviněn ze vzpoury. Té se podle španělských úřadů dopustili snahami o nezávislost Katalánska. Proto také španělská vláda koncem října převzala přímou správu nad Katalánskem, sesadila tamní vládu a rozpustila katalánský parlament.

V prosincových volbách ale v regionálním parlamentu znovu získali většinu separatisté, kteří velmi pravděpodobně navrhnou na katalánského premiéra opět Puigdemonta. Právě dnes má nový předseda parlamentu Roger Torrent oznámit jméno kandidáta, kterého koncem měsíce předloží k projednání v plénu.

Evropský i mezinárodní zatykač (ne však ten španělský) na Puigdemonta a čtyři další exministry, kteří jsou v Bruselu, zrušil soudce španělského nejvyššího soudu Pablo Llarena začátkem prosince poté, co kauzu převzal od jiné soudkyně. Svůj krok zdůvodnil tím, že politici projevili vůli vrátit se do Španělska. Kandidovali totiž v prosincových volbách, v nichž byli zvoleni poslanci.

PREZIDENTSKÉ VOLBY: VŠE PODSTATNÉ PŘED DRUHÝM KOLEM ZDE >>>

Španělská média ale tehdy spekulovala, že zrušení eurozatykačů je účelové a souvisí s tím, že belgický právní řád nezná pojem vzpoura a že by mohl katalánské politiky vydat jen na základě španělského obvinění ze zpronevěry veřejných fondů. Podle deníku El País by v takovém případě španělská justice nemohla Puigdemonta a vydané exministry soudit pro vzpouru, ale jen pro zpronevěru. Té se údajně dopustili uspořádáním referenda o nezávislosti Katalánska 1. října.

V Dánsku se má Puigdemont dnes odpoledne na Kodaňské univerzitě zúčastnit debaty o situaci v Katalánsku, nazvané Katalánsko a Evropa, na křižovatce k demokracii? V úterý se má sejít s několika dánskými poslanci.

List La Vanguardia v neděli přinesl názor několika právníků, podle nichž existuje několik důvodů, proč Llarena eurozatykač zřejmě nevydá. Jedním z nich je prý skutečnost, že Puigdemont přijel do Dánska jen na krátkou návštěvu, takže by bylo obtížné eurozatykač připravit. Navíc podle expertů chce Llarena s novým eurozatykačem počkat, až budou ve Španělsku odsouzeni ostatní členové Puigdemontovy vlády.

List Vanguardia dnes s odvoláním na Puigdemontova advokáta napsal, že případné vydání eurozatykače by mohlo pro expremiéra představovat určitou výhodu. V případě svého zadržení by prý totiž mohl delegovat své hlasovací právo na jiného poslance, až bude katalánský parlament jednat o nové hlavě kabinetu. Takové delegování hlasu totiž nedávno soudce Llarena umožnil třem separatistickým poslancům, kteří jsou ve španělské vazbě. Neumožnil to ale pěti Kataláncům, včetně Puigdemonta, kteří jsou jako uprchlí v Bruselu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1