Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánský vabank: Ve volbách můžou separatisté přijít o většinu, nezávislost by nemohli vyhlásit ani teoreticky

Katalánské separatistické strany mohou v předčasných volbách v regionálním parlamentu v prosinci přijít o absolutní většinu, která jim v říjnu umožnila jednostranně vyhlásit nezávislost. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil list La Vanguardia. Rozložení hlasů mezi stranami prosazujícími odtržení od Španělska a zastánci jednoty bude podle průzkumu přibližně vyrovnané. Voleb se hodlá zúčastnit rekordní počet čtyř pětin voličů.

Anketu pro katalánský deník provedla výzkumná agentura GAD3, která se voličů dotazovala mezi 30. říjnem a 3. listopadem. Tedy v době, kdy již mohlo jejich rozhodování ovlivnit uvěznění skupiny katalánských exministrů obviněných kvůli vyhlášení nezávislosti.

Jasným vítězem voleb by se stala Republikánská levice Katalánska (ERC), které průzkum přisoudil zisk 29,3 procenta hlasů. Spolu s Demokratickou evropskou stranou Katalánska (PDeCAT), s níž tvoří současnou vládní koalici Společně pro ano (JXSí), by však po přepočtu získaly odhadem o jedno až tři poslanecká křesla méně než dosud. Ani po započtení odhadovaného zisku třetí strany výrazně podporující nezávislost Katalánska, radikálně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), by hlasy celé trojice nemusely stačit na většinu 68 křesel ve 135 členném parlamentu - průzkum jim přisuzuje zisk 66 až 69 mandátů. V současnosti disponují 72 křesly.

Nejsilnější prošpanělskou stranou jsou liberální Ciudadanos, kteří by se ziskem 20,6 procenta hlasů obsadili až 28 křesel. V součtu s katalánskými socialisty, lidovci a stranou Katalánsko společně (CeC) mohou formace nesouhlasící s odtržením regionu od Španělska podle průzkumu získat 65 až 70 mandátů.

Výrazně ovlivnit povolební vývoj by mohly postoje politiků CeC, k níž patří například v současnosti velmi aktivní barcelonská starostka Ada Colauová. Jejich postoje v poslední době nejsou zcela jednoznačné. Strana složená z menších formací podporuje vypsání referenda o nezávislosti Katalánska a usiluje o větší míru autonomie regionu a nikoli o samostatnost. Někteří její politici se však podle médií v reakci na tlak z Madridu přiklánějí k myšlence nezávislosti.

Voleb se podle průzkumu hodlá zúčastnit 81 procent lidí, což by v tomto více než sedmimilionovém španělském regionu bylo v parlamentních volbách historicky nejvíce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1