Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánští separatisté se snu o moci nevzdávají. Hledají právní skuliny, jak převzít vládu

Katalánští separatisté se snu o moci nevzdávají. Hledají právní skuliny, jak převzít vládu

Když katalánští separatisté před týdnem získali absolutní většinu v regionálním parlamentu, provolávali při oslavách jméno katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta v naději, že se opět stane premiérem této autonomní oblasti. Podle právníků citovaných španělskými médii je ale málo pravděpodobné, že Puigdemont úřad získá. Jisté naopak je, že politická krize v Katalánsku jen tak neskončí.

Carles Puigdemont, který dnes slaví pětapadesátiny, je od konce října v Belgii. Utekl tam poté, co ho španělská prokuratura, stejně jako celou Madridem sesazenou katalánskou vládu, obvinila ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. S Puigdemontem jsou v Belgii čtyři jeho exministři a všem hrozí, že po návratu do Španělska skončí ve vazbě.

Kandidát na funkci katalánského premiéra musí podle pravidel osobně představit svůj program v parlamentu. Z Puigdemontovy koalice Společně pro Katalánsko (JxCat) ale zaznívají hlasy, že by se kandidát mohl v parlamentu představit prostřednictvím videokonference.

Primárně je ale klíčové, zda budou mít vůbec všichni separatističtí poslanci právo v novém parlamentu hlasovat. Tři katalánské separatistické strany ve volbách 21. prosince získaly 70 křesel ve 135členném katalánském parlamentu, což jim stačí na absolutní většinu 68 mandátů. Jenže pět ze zvolených separatistických poslanců je v Belgii a hrozí jim zatčení a tři separatističtí nově zvolení poslanci jsou už ve vazbě (od poloviny října aktivista Jordi Sánchez a od začátku listopadu dva exministři - Oriol Junqueras a Joaquim Forn).

„Mandát katalánského poslance může být převzat písemně, ale vykonávat ho nelze ani z Bruselu, ani z vězení. Pro hlasování je potřeba být v parlamentu,“ řekla španělskému rozhlasu Cadena SER profesorka ústavního práva Argelia Queraltová. Nicméně pravidla katalánského parlamentu umožňují „delegování hlasu“, ovšem „pouze v případech hospitalizace, vážné nemoci či dlouhodobé neschopnosti“.

Právě „dlouhodobá neschopnost“ může být podle některých využita v případě osmi separatistických poslanců. Podle deníku ABC je ale téměř jisté, že takový výklad by napadli poslanci z opačného tábora a poslední slovo by tak měl soud.

Další možností, jak by si katalánští separatisté mohli udržet absolutní většinu, je, že by se několik z oněch osmi poslanců vzdalo mandátu, který by tak získal další v řadě na jejich kandidátce. Podle poslankyně Puigdemontovy koalice Lourdes Ciuróové by to ale byla zrada na voličích.

Třetí možností pro katalánské separatisty je získat na svou stranu alespoň šest z osmi poslanců koalice Catalunya en Comú-Podem (Katalánsko společně můžeme).

Nejbližším důležitým datem v katalánské krizi je 4. leden, kdy má soudce nejvyššího soudu rozhodovat o žádosti obhajoby Oriola Junquerase o propuštění z vazby. Bývalý místopředseda katalánské vlády a exministr Junqueras je lídrem druhé nejsilnější separatistické strany v Katalánsku a teoreticky by se mohl ucházet o předsednictví vlády místo Puigdemonta. Podle médií je ale nepravděpodobné, že by soudce Junquerase propustil.

Ustavující zasedání katalánského parlamentu by se mělo konat do 23. ledna a obvykle ho svolává předchozí katalánský premiér. Jelikož ale přímou správu Katalánska koncem října převzal Madrid, zasedání tak musí svolat španělský premiér Mariano Rajoy.

Schůze parlamentu, na níž se má jednat o novém katalánském premiérovi, se musí konat do 6. února. V prvním hlasování potřebuje kandidát absolutní většinu, ve druhém, které se má konat do osmačtyřiceti hodin, mu stačí prostá většina. Pokud do dvou měsíců od prvního hlasování nebude zvolen katalánský premiér, musí se konat nové volby. Ty by opět vyhlašoval Rajoy, protože přímá správa má trvat až do ustavení nové katalánské vlády.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1