Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katastrofa v KLDR: Test jaderné střely zabil na 200 lidí

Katastrofa v KLDR: Test jaderné střely zabil na 200 lidí

Na 200 lidských životů si vyžádal neúspěšný test jaderné rakety, který režim Kim Čong-una provedl 10. října v testovacím areálu Punggye-ri v horské oblasti nedaleko čínských hranic. S odvoláním na japonskou televizní stanici TV Asahi o tom informoval britský deník The Telepgraph, podle kterého se po odpalu rakety zhroutil místní tunel. Jak naznačují první zprávy, pod sutinami nejprve zůstala asi stovka lidí, dalších zhruba sto obětí bylo zavaleno po neúspěšné záchranné operaci.  

Testovací oblast Punggye-ri se stala po šestém jaderném testu KLDR terčem extrémně silných otřesů, následkem kterých se zhroutily podzemní tunely a uvěznily zde asi dvě stovky lidí. Jak píše server Newsweek, vodíková bomba použitá severokorejským režimem je sedmkrát silnější, než atomová bomba, kterou Spojené státy za druhé světové války shodily na Hirošimu.

Zdroje z KLDR pro televizi Asahi TV také upřesnily, že k tragédii došlo v říjnu během výstavby podzemního tunelu v testovacím objektu. Jihokorejská tisková agentura Yonhap informovala, že k nešťastné události mělo dojít 10. října.

Před katastrofou odborníci varují už několik měsíců a tvrdí, že hora poblíž testovací oblasti Punggye-ri je kvůli otřesům způsobených odpalováním raket v ohrožení. „Pokud se hora zhroutí, spustí se řetězec špatných událostí,“ řekl před časem podle serveru Businnes Insider čínský geofyzik Wen Lien-sing.

720p 360p
KLDR otestovala vodíkovou bombu

O možném zhroucení hory Mantapsan se před měsícem hovořilo v návaznosti na jaderný test z počátku září, který doprovázely otřesy o síle až 6,3 stupně. Analýza satelitních snímků totiž ukázala, že v důsledku testu vodíkové pumy tehdy došlo k rozsáhlým sesuvům půdy.

Sousední státy – Jižní Korea a Čína – zároveň varovaly, že jaderné detonace uvolňují radioaktivní materiál, který může v přírodě zůstat po celá desetiletí, a způsobit tak šíření rakovinných onemocnění mezi místními obyvateli.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1