Kauza Assange může změnit žurnalistiku. Soud prověří hranice svobody slova | info.cz

Články odjinud

Kauza Assange může změnit žurnalistiku. Soud prověří hranice svobody slova

Kauza zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange může změnit pravidla pro práci novinářů. Obvinění, které vůči němu ve čtvrtek vzneslo ministerstvo spravedlnosti USA, je podle mnohých právníků testem síly prvního dodatku americké Ústavy zaručujícího svobodu slova. Rozhodnutí soudu bude mít vliv nejen na Assange a jeho WikiLeaks, ale také na tradiční média.

Osudy literárních či filmových hrdinů by měly být jen natolik komplikované, aby se v nich čtenář a divák dokázal zorientovat. V případě skutečných příběhů nic takového neplatí. A tak se z Juliana Assange stal nejprve hrdina, jenž informuje, následně padouch, který slouží nepříteli, a nyní je po několikátém životním zvratu ústřední postavou boje za udržení nejen své svobody, ale také zachování žurnalistiky v podobě, v jaké ji známe dnes.

Do poslední polohy dostala Assange americká administrativa. Ministerstvo spravedlnosti jej ve čtvrtek obžalovalo kvůli publikování tajných armádních a diplomatických dokumentů. Tedy činu, jímž se Assange proslavil. Trojice obvinění se vrací ke zveřejnění desítky tisíc soukromých korespondencí a utajovaných spisů. WikiLeaks tehdy světu nabídly detailní pohled do zákulisí americké vlády a jejích vojenských operací. Nutno dodat, že pohled z americké perspektivy značně nelichotivý.

Zatímco administrativa se chtěla bránit a upozorňovala, že mnohé informace přímo ohrožují život amerických vojáků na zahraničních misích, Assange se stal pro mnohé neohroženým bojovníkem za veřejné zájmy. V atmosféře značného nesouhlasu s americkými intervencemi v zahraničí a konflikty v Iráku či Afghánistánu, mu naslouchaly i respektovaná periodika a osobnosti. O auru přišel nejpozději ve chvíli, kdy WikiLeaks publikovaly před posledními prezidentskými volbami ruskými hackery ukradenou e-mailovou korespondenci špiček Demokratické strany a štábu tehdejší favoritky Hillary Clintonové.

Zvyklost, která platila sto let

Nyní Assange, který letos přišel o dlouholetý azyl na ekvádorské ambasádě v Londýně, znovu stojí uprostřed boje za svobodu slova. Obvinění na základě tzv. zákona o špionáži totiž míří na samotnou podstatu investigativní žurnalistiky – získávání a zveřejňování důležitých, a často také utajovaných informací, umožňujících ve veřejném zájmu lepší kontrolu vlády. Rozsudek v Assangově kauze tak otestuje mantinely prvního dodatku americké Ústavy, který novinářům zaručuje značnou svobodu klíčovou pro jejich činnost.

„Není zločinem vyzývat někoho, aby vám jako novináři předal tajné informace. Tomu se říká sběr zpráv a první dodatek tuto činnost chrání,“ citují New York Times právníka Theodora Boutrouse, jenž často zastupuje například CNN.

Zákon o špionáži přijal Kongres v roce 1917 krátce poté, co USA vstoupily do první světové války. Zakazuje získávání informací a materiálů souvisejících s národní bezpečností, které by mohly poškodit USA nebo zvýhodnit další státy. Zákon prošel i zkouškou u Nejvyššího soudu, který tehdy vyhodnotil, že nebezpečí v časech války ospravedlňuje omezení prvního dodatku.

Přestože americká vláda čas od času zákon o špionáži využije a od časů George Bushe mladšího tak činí častěji než dříve, Assangeův případ je první, který se týká vydavatele utajovaných dokumentů. Zákon sice nerozlišuje mezi novináři a dalšími profesemi, doteď ale platilo nepsané pravidlo, že se k žurnalistům přistupuje jinak. Na rozdíl od státních a federálních úředníků od nich nikdo nemůže čekat loajalitu k vládě. Neskládají přísahu a jejich rolí je kontrolovat mocné, nikoli konat v jejich prospěch.

Ani v kauzách vynašečů z vládních řad ale nebyla administrativa vždy úspěšná. Když v 70. letech žalovala na základě zákona o špionáži někdejšího analytika Daniela Ellsberga, který předal deníku New York Times dokumenty známé jako Pentagon Papers, soud žalobu odmítl. Edward Snowden zase uprchl před možným odsouzením do Ruska. Jeho případ je ale stále otevřený. Pokud by se do USA vrátil, mohl by stále skončit ve vězení.

Asi nejblíže Assangeově kauze byl případ dvou lobbistů z proizraelské nevládní organizace, kteří v roce 2005 získali utajované informace o americké politice vůči Íránu. K soudu však nedošlo, neboť převládl názor skeptiků, že soudci by takovou žalobu smetli ze stolu. Ani v tomto případě však nešlo o lidi blízké novinařině jako takové.

Je Assange novinář?

Ministerstvo spravedlnosti podotýká, že ani Assange není novinář. „Někdo tvrdí, že Assange je novinář a neměly by se na něj tyto akce vztahovat. Ministerstvo bere roli novinářů v naší demokracii vážně a je jim za jejich činnost vděčné. Ale Assange není novinář. Žádný zodpovědný novinář účelově nezveřejní jména osob, o nichž ví, že jsou důvěrnými zdroji ve válečné oblasti a nevystaví je ohrožení života,“ komentoval rozhodnutí administrativy šéf ministerského odboru národní bezpečnosti John Demers.

List New York Times připomněl, že není zřejmé, jaké jsou právní rozdíly mezi WikiLeaks a dalšími médii. Assange se tak pro svůj rozporuplný životní příběh jeví jako slabé místo, na němž lze mantinely prvního dodatku otestovat snadněji, než v případě respektovaných novinářů. Právník z Harvardovy univerzity Alan Dershowitz tvrdí, že praktický rozdíl, jímž argumentuje ministerstvo, je zřejmý, nicméně z pohledu Ústavy je složité najít něco, co Assange a redaktory tradičních periodik odlišuje.

„Je to stejné, jako když byly deníky New York Times a Washington Post stíhané po zveřejnění Pentagon Papers,“ odkázal se Dershowitz na publikaci utajovaných materiálů o válce ve Vietnamu, kterou mimo jiné před dvěma lety zpracoval režisér Steven Spielberg ve filmu The Post. Nejvyšší soud se v roce 1971 poměrem 6 hlasů ku 3 přiklonil na stranu novin.

Proti rozhodnutí obžalovat Assange z porušení zákona o špionáži se kromě právníků ohradily také neziskové organizace. ACLU krok označila za přímý útok na první dodatek. Výbor reportérů za svobodu tisku zase popsal počínání administrativy jako naléhavou hrozbu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud