Kdo povede Al-Káidu? Usámův syn a korunní princ teroristického trůnu je mrtev | info.cz

Články odjinud

Kdo povede Al-Káidu? Usámův syn a korunní princ teroristického trůnu je mrtev

Hamza, syn a následník teroristického krále Usámy bin Ládina, je mrtev. Jak vychází najevo, korunní princ islamistické sítě Al-Káida nežije už nejméně rok, možná dva. Organizace, kterou jeho otec stvořil, přitom ožívá. Také proto, že opět získává podporu někdejších sympatizantů, kteří dali dočasně přednost nyní zdecimovanému Islámskému státu (IS). Fakt, že nikdo z islamistů Hamzovu smrt nepopřel, naznačuje, že se svět zřejmě brzy dočká oznámení o nových posilách ve vedení Al-Káidy.

Zprávu o Hamzově smrti potvrdili listu The New York Times dva nejmenovaní američtí představitelé, stanice NBC News pak hovoří o třech zdrojích ze zpravodajské komunity. Zhruba třicetiletý Hamza údajně zahynul během operace, na které se Spojené státy podílely. Přesto jde spíše o symbolické vítězství: není jasné, do jaké míry mladý džihádista organizaci skutečně řídil.

V jeho případě kariérní postup zajišťoval původ a také neschopnost nynějšího vedení Al-Káidy. „Šéfové islamistické sítě ho tlačili do popředí, chtěli z něj mít lídra nové generace. Nynější oficiální šéf Ajmán Zavahrí totiž není při vedení sítě příliš úspěšný, což je v jeho případě způsobeno i nedostatkem charismatu,“ uvedl pro britský list The Guardian protiteroristický expert Peter Bergen.

O samotném Hamzovi víme vcelku dost: narodil se před třiceti lety ještě v Saúdské Arábii, odkud pocházel i jeho otec Usáma. Nejpozději v roce 2005 se zapojil do rodinného teroristického byznysu. Zřejmě mezi roky 2007 až 2010 ho v domácím vězení držel Írán, kde se také v sedmnácti letech (poprvé) oženil. Syn, kterého Hamza počal, podle přiznání Al-Káidy svého otce nepřežil – zahynul ve dvanácti letech při vojenské operaci vedené proti islamistům. Hamza se i s rodinou několik let před smrtí podle všeho skrýval v islamistickém ráji, tedy na pákistánských kmenových územích při hranici s Afghánistánem.

Co se mediální dráhy týče, na několika záznamech Hamza vyzýval následovníky k ničení západních cílů. Letos ho Saúdská Arábie zbavila občanství a USA na něj vypsaly odměnu jednoho milionu dolarů. Jak pro list The New York Times podotýká Ali Soufan, někdejší agent FBI a vyšetřovatel Al-Káidy, Hamza nikdy – na rozdíl od jiných předáků sítě – nekritizoval Islámský stát (IS). Patrně proto, aby jeho sympatizanty získal na svou stranu.

Zatím není jasné, zda se bude o vůdcovskou roli po otci ucházet některý z dalších bin Ládinů. V tuto chvíli se to nezdá pravděpodobné: nová jména z rozsáhlého klanu se nikde neobjevují. Usáma měl každopádně pět, podle některých zdrojů šest manželek, se kterými zplodil nejméně dvacet, možná ale až 26 potomků. Zřejmě nejproslulejší je v pořadí čtvrtý nejstarší syn Umar (37), který o životě s globálně proslulým jménem vydal knihu. V ní popisuje stěhování rodiny do Súdánu i Afghánistánu, kde se podle vlastních vzpomínek zúčastnil výcviku v táboře Al-Káidy. Nyní ovšem Umar vystupuje spíše jako západní playboy a původ používá jako vstupenku do médií, kde kromě jiného označil svého otce za „velmi laskavého muže“, kterému se údajně pokoušel rozmluvit jeho teroristické způsoby.

Jakkoli Al-Káida má centrální vedení, z řady logických důvodů o konkrétních operacích rozhodují nižší kádry. A těch je nedostatek. Experti si všímají, že síť už dlouho nezorganizovala velkou teroristickou operaci proti západnímu cíli. Podobně jako jiné radikální organizace, i ona se teď spoléhá na zradikalizované skupinky a jednotlivce, které povzbuzuje zpovzdálí. Popřípadě jen inspiruje. Po loňských britských útocích se dokonce snažila okopírovat taktiku Islámského státu a přihlásit se k operaci, na které neměla přímé zásluhy, což prokázali ostrovní vyšetřovatelé.

Islamistické skupiny v Africe

Al-Káida přesto nekončí, jakkoli ji patrně čeká výběr nového lídra. Tedy charismatického reprezentanta, který za ní bude mluvit na veřejnosti. Zažila sice špatné časy a dosud jí údajně chybí zkušení plánovači – jacísi manažeři teroru – v některých regionech je výjimečně úspěšná. Především v Jemenu a Somálsku, ale přežívá i v Sýrii. Pobočky různé kvality má i jinde na Blízkém východě, v Africe, Asii a Evropě. V případě starého kontinentu se nejčastěji hovoří o skupinách v Ruské federaci (odhadem stovka členů) a Bosně (patrně desítky). Podle posledních analýz teroristické centrum sídlící na afghánsko-pákistánském pomezí stále a vytrvale komunikuje s pobočkami. Al-Káida také přijala flexibilní organizační model, který jí umožňuje rychle reagovat na dynamiku místního vývoje – její předáci se nezdráhají navazovat krátkodobá spojenectví nejen s jinými islamisty, ale prostě i protivládními silami.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud