Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Kdybych mohl, žil bych jinde.“ Romové se mají na Slovensku stále hůř

„Kdybych mohl, žil bych jinde.“ Romové se mají na Slovensku stále hůř

Problém segregace na Slovensku se stále zhoršuje a řešení problému je v nedohlednu, říká Jonnathan Lee z Evropského centra pro práva Romů (ERRC). „Romové jsou jen kartou, kterou politici hrají ve chvíli, kdy se ucházejí o hlasy bílé většiny,“ dodává romský koordinátor.

Problém podle Leeho je, že žádná slovenská či československá vláda nebrala po roce 1989 romský problém vážně, nijak se mu nevěnovala. Postupné zhoršování situace na Slovensku tak vedlo k stále většímu štěpení společnosti a přispělo k rapidnímu zhoršování situace zejména po roce 2008. Tehdy začala výstavba několika zdí, které oddělují Romy od zbytku slovenské populace, upozorňuje ve své reportáži pro server Al Jazeera reportér Patrick Strickland.

Podle ERRC jsou Romové na Slovensku terčem rasismu, jejich rasa jim ztěžuje pozici ve chvílli, když si chtějí najít práci, byt či vzdělání. Jsou prý rovněž častěji lustrováni, čelí zastrašování, policejní brutalitě a dalším formám rasové diskriminace.

„Když jsem cestoval do školy, bílí mi nadávali do smraďochů,“ říká Martin Januv, asistent učitele v základní a mateřské škole ve slovenské Jarovnici. „Kdykoliv jsem šel do obchodu, pozorovali nás, jako kdybychom automaticky chtěli něco ukrást,“ smutní.

Januv i s rodinou žije v romské osadě ve slovenské Jarovnici, kde žije přibližně 5600 Romů. Podle odhadů je 97 procent z nich nezaměstnaných. „Kdybych mohl, tak bych žil někde jinde. Ne jenom kvůli sobě, ale hlavně kvůli dětem. Z mého malého příjmu se snažíme našetřit peníze na to, abychom se z místních slumů dostali, ale vždycky ve chvíli, kdy se nám podaří něco našetřit, se objeví nečekané výdaje a musíme začít od začátku,“ říká Rom, který si vydělá 300 eur měsíčně.

Januv se tak točí v začarovaném kruhu. Protože je Rom, těžko se mu hledá lepší práce. A bez lepší práce se nedostane z romské osady, která do značné míry determinuje budoucnost jeho dětí. 

„Není odtud úniku. Nejde sehnat práce, která by byla dostatečně honorovaná na to, abychom se mohli odstěhovat někam jinam,“ uzavírá Januv v rozhovoru s reportérem Stricklandem.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1