Kdysi postrach USA, dnes nepřítel Íránu. Kdo je klerik Muktada Sadr, který je po iráckých volbách na koni? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdysi postrach USA, dnes nepřítel Íránu. Kdo je klerik Muktada Sadr, který je po iráckých volbách na koni?

Kdysi postrach USA, dnes nepřítel Íránu. Kdo je klerik Muktada Sadr, který je po iráckých volbách na koni?

Jeho armádu financoval Írán, ale je proti Teheránu. Je muslimským klerikem, ale spolupracuje s komunisty. A z Iráku prý chce vyhnat jak Američany, tak Iránce. Muktada Sadr přezdívaný „buřič“ rozhodne o složení příští irácké vlády.

První irácké volby po pádu teroristické organizace Islámský stát měly být zápasem o to, zda se v zemi zvýší vliv sousedního Íránu, nebo zda bude Irák i nadále spolupracovat se Spojenými státy. Po oznámení výsledků voleb se ale v ulicích Bagdádu ozývaly výkřiky „Írán ven!“ a křičeli je často lidé, kteří před pár lety přísahali, že budou bojovat s Američany do poslední kapky krve.

Vítězem sobotních parlamentních voleb se totiž nestala ani koalice současného premiéra Hajdara Abádího, který byl považován za stoupence spolupráce se Spojenými státy, ani koalice Hádího Ámirího, jehož ozbrojenci hrozili ještě loni útoky na americké vojáky. Zvítězila koalice vlivného iráckého duchovního Muktady Sadra, který teď bude mít rozhodující slovo při sestavování irácké vlády. Sadr je označovaný za iráckého nacionalistu, který je proti Íránu i proti USA.

Dnes je tento 44letý šíitský klerik, tedy představitel menšinové muslimské větve, považován v iráckých poměrech za v podstatě umírněného politika. Jeho příznivci kandidovali do parlamentu spolu s iráckými komunisty a dalšími sekularisty. Na kandidátce bylo i několik sunnitů, představitelů většinové odnože muslimů, kteří však v Iráku tvoří menšinu. Přitom Muktada Sadr měl dlouho pověst násilného radikála a téměř náboženského fanatika nenávidícího Spojené státy i sunnity. V roce 2006 ho americký časopis Newsweek označil za „nejnebezpečnějšího muže v Iráku“ a američtí vojenští představitelé o něm mluvili jako „štváči“ a „gaunerovi.“

Muktada Sadr tehdy vedl takzvanou Mahdího armádu, ozbrojené šíitské milice. Válčil proti Američanům, kteří svrhli v roce 2003 diktátora Saddáma Husajna a obsadili Irák, i proti sunnitům. Mahdího armádu tehdy podporoval sousední Írán, kde vládne šíitské duchovenstvo. V Iráku Sadr těžil z popularity svého otce Muhammada Sádiak Sadra, také šíitského duchovního, kterého popravil režim svrženého diktátora Saddáma Husajna. Stejně jako dva Muktadovy bratry a také Muktadova tchána. „Malý had zmizel,“ prohlašoval tehdy Muktada Sadr o Saddámu Husajnovi, ale „přišel velký had,“ čím myslel Spojené státy.

V roce 2008 ale Sadr oznámil přerušení činnosti Mahdího armády a postupně ji rozpustil. Tvrdilo se, že prý odešel do íránského Qomu dokončit své teologické vzdělání. Muktada Sadr totiž nikdy nebyl dobrý student a vypráví se, že na škole se spíše než teologii věnoval hraní počítačových her na počítači Atari. Zřejmě už tehdy získal přezdívku „buřič“ a také „mulla Atari.“ Po návratu z Íránu zkoušel štěstí v politice. Zhruba od roku 2012 – poté, co se v roce 2011 američtí vojáci stáhli z Iráku – se Muktada Sadr zaměřil spíše na výzvy k umírněnosti a proti korupci, než na volání po zabíjení nepřátel jako dříve. Jak uvádí katarská al Džazíra, nepropagoval teokratickou vládu jako v Íránu, ale mluvil o „islámské demokracii“.

V posledních dvou letech se ale Sadr odvrátil od Íránu a začal vystupovat jako irácký nacionalista. Tvrdil, že nechce, aby v Iráku měla vliv žádná cizí mocnost. Kritizoval Írán za to, že vojensky podporuje syrského diktátora Bašára Asada, a irácké šíitské milice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát káral za jejich „nedisciplinovanost“. Tedy za zabíjení zejména sunnitských civilistů, což dříve paradoxně prováděla i jeho Mahdího armáda. Minulý rok navíc navštívil sunnitskou Saúdskou Arábii, hlavního nepřítele šíitského Íránu.

Z historického hlediska není Sadrův obrat překvapením. Šíitští klerici z Iráku vždy soupeřili se šíitskými duchovními z Íránu a už Muktadův otec kritizoval vůdce íránské islámské revoluce Rúholláha Chomejního a některé irácké šíitské duchovní, které k němu příliš vzhlíželi.

Muktada Sadr nyní vystupuje jako arabský irácký nacionalista a je prý ochoten spolupracovat i se současným premiérem Abádím. Vyvolalo to i reakci v Íránu. Poradce íránského vůdce Chameneího Akbar Velájatí už před volbami pohrozil, že Teherán nedovolí, aby „liberálové a komunisti vládli v Iráku“.

Přesto si prý Teherán nechce Sadra, který bude mít rozhodující slovo při sestavování irácké vlády, úplně znepřátelit a nyní zmírnil jeho kritiku. Sadr, který sám nechce být premiérem, ale spíše ovlivňovat iráckou politiku ze zákulisí, má totiž s Teheránem jeden společný cíl: aby z Iráku odešlo zhruba pět tisíc amerických vojáků, kteří zůstali v zemi poté, co tam pomáhali porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Otázkou zůstává, zda po sestavení nové vlády budou muset odejít také američtí a hlavně íránští poradci působící v Bagdádu. Nový kabinet – koalice několika stran, protože nikdo nezískal ve volbách většinu – musí podle zákona vzniknout do devadesáti dnů od voleb.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.