Články odjinud

Kim a Mun se znovu sešli. Zajistí Trumpovi nobelovku za mír, nebo přidělají USA starosti?

Kim a Mun se znovu sešli. Zajistí Trumpovi nobelovku za mír, nebo přidělají USA starosti?

V úterý se znovu sešel jihokorejský prezident Mun Če-in se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Oficiálním cílem rozhovorů je denuklearizace Korejského poloostrova a zmenšení napětí. Mluvit se ale zřejmě bude hlavně o mírové smlouvě mezi oběma zeměmi. Ta by však mohla vést k oslabení vztahů mezi Jižní Koreou a USA a tím posílit Severní Koreu.

Jihokorejský prezident Mun tentokráte přiletěl za severokorejským vůdcem Kimem do hlavního města KLDR Pchjongjangu. Kim ho přivítal přímo na letišti, což je pokládáno za velmi vstřícné gesto. Jde už o třetí letošní schůzku, jednání mají trvat tři dny a očekává se, že budou velmi složitá. Oba státníci totiž mají o jejich výsledku zcela opačné představy.

Kim Čong-un chce dosáhnout hlavně uzavření mírové smlouvy mezi Jižní a Severní Koreou, která by formálně ukončila Korejskou válku z let 1950 – 1953. Ta totiž skončila pouhým příměřím, které navíc Severní Korea v roce 2013 vypověděla. Pro Kima je uzavření takové smlouvy důležité ze dvou důvodů. Za prvé to bude znamenat formální uznání Severní Koreje jako samostatného a nikým nezpochybňovaného státu. Po druhé světové válce totiž měla vzniknout na základě dohod vítězných spojenců jedna nezávislá Korea. Jak Severní tak Jižní Korea se této fikce drží a tvrdí, že právě ona je tím jediným státem.

Za druhé by uzavření definitivní mírové smlouvy bylo důvodem ke zrušení Velitelství spojených národů (UNC) v Koreji, kde mají hlavní slovo Američané. UNC vzniklo poté, co v roce 1950 Rada bezpečnosti v reakci na severokorejský útok na jih odhlasovala rezoluci vyzývající členské země OSN k pomoci Jihu. Vojska OSN, kde hlavní sílu tvořila armáda Spojených států, pak zadržela Severokorejce, a představitel vojsk OSN podepsal i příměří v roce 1953. Zrušení UNC by vedlo v severokorejských představách nakonec k odsunu amerických vojáků z Jižní Koreje nebo alespoň k výraznému zesílení tlaku na jejich odchod.

Takový efekt může mít i mírová deklarace o ukončení války, aniž by Severní a Jižní Korea musely přímo uzavírat mírovou smlouvu. List The New York Times v této souvislosti cituje Cheon Seong-whuna, analytika z jihokorejského think-tanku Asan Institute for Policy Studies, podle kterého pak půjde snadno zpochybnit americkou přítomnost v Jižní Koreji a může přestat fungovat vojenské spojenectví mezi USA a Jižní Koreou. Jenže Severní Korea má oproti Jižní značnou vojenskou převahu. Spojené státy mají z tohoto vývoje podle The New York Times velké obavy.

Jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi samozřejmě nejde o posílení Severní Koreje. Potřebuje ale doma ukázat nějaké výsledky své dosavadní vstřícné politiky vůči severnímu sousedovi, protože jeho popularita klesá. Rád by se proto na oplátku dohodl o dalších krocích na „zmírnění napětí“. Například na stažení části severokorejského dělostřelectva dál od společných hranic tak, aby v jeho dostřelu nebylo hlavní jihokorejské město Soul. A chce přesvědčit Kim Čong-una, aby dále jednal s Američany o svém jaderném odzbrojení.

Severní versus Jižní KoreaSeverní versus Jižní Koreaautor: info.cz

„Prezident Mun se bude snažit vytvořit příhodné prostředí pro rozhovory o odstranění jaderných zbraní mezi KLDR a USA, které se dostaly do patové situace,“ cituje list Financial Times jednoho z poradců jihokorejského prezidenta. Rozhovory uvízly ve slepé uličce, když americký prezident Donald Trump zrušil v srpnu návštěvu svého ministra zahraničí Mikea Pompea v Pchojngjangu. Přitom letos v červnu se Trump sešel s Kimem v Singapuru a pochvaloval si, že se dohodli a že jednání o odstranění severokorejských jaderných zbraní je na dobré cestě.

Problém je zřejmě v tom, že si jak Trump tak Kim představovali, že si dohodli něco jiného. Podle serveru Vox prý Trump Kimovi slíbil mírovou smlouvu o ukončení Korejské války. Jenže očekával, že Kim mu za to nabídne zásadní kroky, pokud jde denuklearizaci. Například, že se vzdá 60 – 70 procent svých jaderných hlavic. Kim měl zase za to, že napřed bude mírová smlouva či deklarace o míru s USA. Mun teď chce nabídnout Kimovi svoji verzi mírové deklarace a přesvědčit ho, že musí udělat viditelné kroky směrem k jadernému odzbrojení.

Kim Čong-un letos zničil svoji jadernou střelnici a zrušil jaderné testy a testy raket. Zároveň ale už před tím prohlásil, že další testy nepotřebuje, protože už vyvinul spolehlivé rakety i nukleární hlavici. Američanům tento krok nestačil. Nyní Kim může nabídnout například seznam svého jaderného arzenálu, tvrdí Charles Knight, odborník na odzbrojení z amerického think-tanku Center for International Policy na serveru The Diplomat. Nebo aspoň těch věcí, o kterých si myslí, že o nich už Američané vědí. Severokorejský diktátor zřejmě také objasní, co si vlastně představuje pod pojmem denuklearizace. Otázkou je, zda to bude Trumpovi stačit pro obnovení jednání s Kimem.

1080p 720p 360p
Kim Trumpa okouzlil, dohoda je ale jen cár papíru, říká Marek Hudema přímo se summitu

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud