Články odjinud

Kim se obrací na Moskvu. Hledá zadní vrátka pro případ, že selže jednání s Trumpem

Kim se obrací na Moskvu. Hledá zadní vrátka pro případ, že selže jednání s Trumpem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v KLDR setkal se svým severokorejským protějškem i diktátorem Kim Čong-unem, kterého pozval do Moskvy. Pro totalitní režim je Moskva navzdory sporům minulosti důležitým partnerem. Kim Čong-unovi totiž poskytuje zadní vrátka pro případ, že jeho pokus o jednání se Spojenými státy selže.

Byli to ruští vědci, kteří pomáhali v 90. letech nastartovat severokorejský jaderný program. Po pádu Sovětského svazu proudily do KLDR starší systémy i know-how, které dodávali ruští experti. V roce 1992 takhle ruská policie zadržela 60 vědců, kteří i s rodinami chtěli do KLDR odcestovat. Posléze přiznali, že si je Severokorejci najali na pomoc s budováním jaderného arsenálu.

Vztahy obou ze studené války spřátelených zemí však po pádu komunismu v Evropě ochladly. Moskva dokonce v minulosti podpořila na půdě OSN sankce za raketové testy a dodnes vyzývá Kim Čong-una k jadernému odzbrojení.

O spojenectví Ruska a Západu se ale mluvit nedá. Kreml hraje v oblasti vlastní, zcela nezávislou hru. Kromě výše zmíněného kritizoval zavádění dalších sankcí, které označil za neefektivní. Stavěl se proti obchodní blokádě navržené USA, zřídil novou lodní cestu mezi severokorejským Rasonem a Vladivostokem, a hlavně pomáhal podrývat účinnost stávajících restrikcí.

„Číňané mohou být na Severní Koreu naštvaní a zvýšit tlak. Ale není jasné, jestli to budou ochotni udělat také Rusové,“ přemítal v září loňského roku Anthony Ruggiero, jenž v minulosti působil na americkém ministerstvu financí. Naznačil, že Pchjongjang mohl hledat spojence, který mu v případě rozkmotření s Čínou ztrátu vynahradí.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Jeho pochyby se ukázaly jako oprávněné. Navzdory sankcím KLDR loni vyvezla zakázané zboží za 200 milionů dolarů. Šlo především o uhlí, které mířilo do Ruska, odkud se distribuovalo do Japonska a Jižní Koreje. Rusko přitom podpořilo sankce, které Severní Koreji zakazují vyvážet uhlí.

„Rusko se snaží hrát více rolí včetně pozice diplomatického vyjednavače. Tak může udržet svůj hlas ve hře a zmírnit riziko zastínění Čínou a USA. Moskva se navíc bojí, že by kolaps Kimova režimu vedl k nestabilitě v regionu a situaci, kterou si nepřeje,“ napsal pro web The Diplomat koreanista Anthony Rinna.

Nyní se vztah obou zemí posouvá do diplomatické roviny, když do KLDR přicestoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. V době, kdy svět očekává summit Kim Čong-una s Donaldem Trumpem, je Lavrovova návštěva pro KLDR vítanou příležitostí, kdy Severokorejci mohou zapracovat na plánu B, jak variantu pro selhání dialogu s USA označil Joel Wit z Kolumbijské univerzity, jenž se podílí na chodu Americko-severokorejského institutu.

Bílý dům totiž ohledně schůzky vydává rozporuplné signály. Nejprve zvažoval, že na Kima zatlačí vojensky, následně kývl na schůzku, aby ji prezident Donald Trump v reakci na hanlivé výroky severokorejských představitelů o viceprezidentovi Miku Pencovi zrušil. V následujících dnech ale dali Američané najevo, že setkání stále může proběhnout a to i v původním termínu 12. června v Singapuru.

„Kim si říká, že konečně jezdí do Číny za Si Ťin-pchingem. Nebyl tam jen jednou, ale dvakrát. Kim si vytvořil polštář pro případ selhání jednání s USA. Když Američané odejdou, Čína a Rusko budou stát za ním. Nepodpoří nové sankce, pokud neudělá něco extrémního,“ popsal strategii Wit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud