Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kimovi tiší zabijáci: Chemické zbraně KLDR můžou být nebezpečnější než jaderný útok

Kimovi tiší zabijáci: Chemické zbraně KLDR můžou být nebezpečnější než jaderný útok

O vraždě nevlastního bratra severokorejského diktátora Kim Čong-una a jejích důvoddech se od února napsalo mnohé. List The Washington Post však upozornil na další možný motiv Kim Čong-namovy smrti. KLDR tím upozornila na svůj účinný chemický arsenál.

V souvislosti se Severní Koreou se nejvíce mluví o jejím jaderném programu. Kim Čong-un v poslední době provádí jeden raketový test za druhým. Naposledy se ozval v úterý s testem mezikontinentální balistické střely. Ta by podle expertů mohla zasáhnout i území Aljašky.

Komunistická diktatura má ale také jiné zbraně. Svět o nich přesvědčila v únoru, kdy dvě ženy na malajsijském letišti otrávily Kimova nevlastního bratra nervovým plynem VX.

720p 480p 360p 240p
Chemické zbraně

Američané věděli, že Severokorejci chemickými zbraněmi disponují, hmatatelné důkazy ale až do února neměli. Zpráva ministerstva zahraničí však už v roce 2001 upozorňovala, že KLDR zvládne připravit některé smrtící látky včetně sarinu nebo zmíněného VX.

Jejich arsenál má být vyšší, než jakým kdy disponovala Sýrie. Paralelně s chemickým programem navíc běží také menší projekt na výrobu biologických zbraní včetně antraxu, moru či cholery.

„Severní Korea vybudovala infrastrukturu na výrobu jaderných, chemických i biologických zbraní v extrémním utajení. Zařízení rozptýlila po celé zemi,“ píše ve zprávě Joseph S. Bermudez junior, expert na severokorejské zbrojní systémy.

Armády Spojených států a Jižní Koreje dokonce očkují vojáky proti některým potenciálním rizikům. Patří mezi ně antrax a také vir neštovic. Vojáci operující podél hranice dostávají plynové masky a ochranné obleky.

Pokud by Kim Čong-un chtěl zaútočit, nasazení těchto zbraní by zřejmě bylo snazší než nukleární úder, jemuž se věnuje největší pozornosti. „Chemický útok by se provalil hned. Ale Kim Čong-un je brutální chlápek. Nemusí mít potíže to udělat. Nebo jen špatně odhadne situaci,“ varuje Andrew Weber, někdejší náměstek ministra obrany USA.

Vražda Kim Čong-nama ukázala, že není složité přepravit chemikálie přes hranice. Samotný čin tedy nemusel znamenat jen signál pro případné zrádce ve vlastních řadách. Mohl být také vzkazem nepřátelům, že Severní Korea disponuje chemickými zbraněmi a nebojí se je použít.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1