Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kimovo vstřícné gesto přidělalo vrásky USA, obávají se narušení spojenectví s Jižní Koreou

Kimovo vstřícné gesto přidělalo vrásky USA, obávají se narušení spojenectví s Jižní Koreou

Vztahy mezi KLDR a jejím jižním sousedem se začínají oteplovat. Severokorejský diktátor Kim Čong-un se v novoročním projevu vyslovil pro jednání s Jižní Koreou o účasti sportovců na olympijských hrách v Pchjongčchangu. Soul reagoval pozitivně a nabídl datum schůzky. Náhlý posun ve vztazích přitom s nejistotou sledují Američané, pro něž přináší mnoho otázek a rizik.

Zatímco Spojené státy Kim Čong-un v novoročním projevu nešetřil a hrozil jim jaderným tlačítkem, které má prý připravené na stole, směrem k Jižní Koreji nastavil diktátor vstřícnější tvář.

Soulu naznačil, že je svolný k jednáním o účasti severokorejských sportovců na olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu. „Obě strany by se měly urychleně sejít a projednat možnosti,“ sdělil Kim.

Jižní Korea v úterý navrhla termín schůzky na 9. ledna. Zástupci obou stran by se měli sejít ve vesnici Panmunjom v demilitarizované zóně, jež znesvářené země odděluje a podobná jednání tradičně hostí.

„Doufáme, že Jihokorejci a Severokorejci mohou sedět tváří v tvář a probrat možnou účast sportovců KLDR na hrách i další oblasti společného zájmu, které mohou vést ke zlepšení vzájemných vztahů,“ pravil jihokorejský ministr pro sjednocení Čo Mjong-kjon.

Není to přitom poprvé, co Jihokorejci vystupují směrem k severnímu sousedovi vstřícně. Prezident Mun Če-in se dlouhodobě snaží razit politiku nabídek k jednání. V minulosti se dokonce vyjádřil pro humanitární pomoc zbídačené zemi potýkající se s nedostatky jídla a opakovanými hladomory. Na jeho návrhy však doteď druhá strana nereagovala.

Vrazit klín mezi USA a Jižní Koreu

Nynější Kimův krok tak vzbuzuje otázky, které dělají starosti hlavně Spojeným státům – tradičnímu spojenci Jižní Koreje. I proto, že se Washington a Soul v posledních měsících dostaly do drobného sporu ohledně případného preventivního úderu USA proti KLDR. Mun Če-in tvrdil, že má právo takový krok vetovat. Američané opáčili, že nic takového není pravda.

„Sankce a 'další' tlaky začínají na Severní Koreu těžce dopadat. (Severokorejští) vojáci riskují útěk do Jižní Koreje. Rakeťák teď chce poprvé mluvit s Jižní Koreou. Možná je to dobrá zpráva, možná ne - uvidíme!“
Donald Trump, americký prezident

Analytici soudí, že Kim může chtít vrazit klín do současného spojenectví. „Hlavní součástí Kimova scénáře je zneužít a rozšířit rozdíly zájmů, především mezi Spojenými státy a Jižní Koreou. Severní Korea se dlouho drží strategie intenzivních provokací následovaných smířlivými prohlášeními, jejichž cílem je odhalit rozpory,“ domnívá se politolog Daniel Russel.

List New York Times označil Kimův projev za jakousi předehru k dalším jednáním o budoucnosti poloostrova. Autor knihy o možnostech obrany proti severokorejskému jadernému nebezpečí Robert Litwak soudí, že načasování kroku je promyšlené. „Kim vidí jedinečnou šanci, jak bok po boku s Jihokorejci postupovat proti prezidentu Trumpovi,“ praví.

Už sama ochota Jihokorejců jednat přitom ukazuje na trhliny ve spojenectví. Americký prezident Donald Trump dával v předchozích týdnech jasně najevo, že jakémukoli jednání musí nejprve předcházet zastavení jaderných a raketových testů ze strany KLDR. Kim přitom v části projevu, v níž hrozil Američanům, řekl, že jaderný program je nezastavitelný a Trump by to měl akceptovat.

Koreanista Petr Bláha však jednání o olympijských hrách nepřikládá v tomto kontextu takový význam. „Nemyslím si, že naruší společný postup USA a Jižní Koreje. Navíc KLDR se zřejmě bude snažit jednat také s USA,“ komentuje pro INFO.CZ a nastiňuje jiný důvod, který mohl Kima k jednacímu stolu popostrčit.

Ve hře jsou sankce i vojenská cvičení

Podle něj mohly sehrát svoji roli sankce, které předchozí měsíce zesílila Rada bezpečnosti OSN. Bláha zmiňuje, že KLDR opakovaně eskaluje napětí na poloostrově a v okamžiku, kdy sankce začnou působit příliš tvrdě, nabídne dialog. Poslední rozhovory mezi oběma Korejemi se uskutečnily v prosinci 2015.

V podobném duchu vnímá Kimův krok i Bílý dům. Obává se, že dojde k dohodě na zmírnění sankcí. „Sankce a 'další' tlaky začínají na Severní Koreu těžce dopadat. (Severokorejští) vojáci riskují útěk do Jižní Koreje. Rakeťák teď chce poprvé mluvit s Jižní Koreou. Možná je to dobrá zpráva, možná ne - uvidíme!“ napsal Trump na Twitter.

Celá věc má ještě třetí rozměr. Vývoj situace pozorně sledují nejen ve Washingtonu, ale také v Pekingu. Čína patří k tradičním severokorejským spojencům, poslední dobou ale i jí došla s KLDR trpělivost a souhlasila se zesílením sankcí.

„Poté, co to nikam nevedlo s Američany, zkouší nyní Severní Korea nejprve jednat s Jižní Koreou a následně ji využít jako kanál k nastartování dialogu se Spojenými státy.“
Yang Moo-jin, profesor na Univerzitě severokorejských studií v Soulu

Zároveň se ale Číňanům nezamlouvá silná přítomnost Spojených států v Jižní Koreji a různá cvičení americké a jihokorejské armády. Protestovala také proti rozmístění amerického protirakterového systému THAAD v jižní části Korejského poloostrova.

Změní se příkop v propast?

Spolu s Ruskem volá Čína po dalších rozhovorech a v případě úspěchu jednání by mohla dostat impuls pro zesílení tlaku na USA. Jednou z variant je například ukončení cvičení výměnou za zastavení severokorejského jaderného programu. Také Bláha soudí, že Kimova vstřícnost hraje Číně do karet.

„Poté, co to nikam nevedlo s Američany, zkouší nyní Severní Korea nejprve jednat s Jižní Koreou a následně ji využít jako kanál k nastartování dialogu se Spojenými státy,“ předvídá profesor na Univerzitě severokorejských studií v Soulu Yang Moo-jin.

Jednání je každopádně posunem v napjaté situaci a jak praví Bláha, samo o sobě zřejmě nebude nijak nebezpečné. Sami Jihokorejci deklarují, že nadále hodlají své kroky s Washingtonem koordinovat. Kim ale teoreticky může sázet na opačnou stranu mince.

Dialog my mohl vést k dalším schůzkám, do nichž by se zapojily USA, Čína a Rusko. A pokud by Trumpova administrativa tlaku na omezení vojenské přítomnosti na poloostrově podlehla, například výměnou za zmrazení jaderného programu, příkop mezi Jižní Koreou a Spojenými státy by se změnil v propast.