Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KLDR jde v obavách Američanů na druhou kolej. Sílí ale strach z Číny a Ruska, ukazuje průzkum

KLDR jde v obavách Američanů na druhou kolej. Sílí ale strach z Číny a Ruska, ukazuje průzkum

Za poslední rok se toho na mezinárodní scéně změnilo mnoho. Po vyhrocení vztahů mezi USA a KLDR, kdy si země vzájemně hrozily jadernou válkou, si jejich lídři Donald Trump a Kim Čong-un najednou podávají ruce a plácají se po zádech. Islámský stát přišel v Sýrii a Iráku o většinu dobytého území. A Spojené státy neváhají rozpoutat obchodní válku s Čínou, ale ani proti partnerům z Evropské unie. Turbulentní vývoj ve světě se přitom odráží i na obavách Američanů, kteří už nepovažují za největší hrozbu severokorejský režim, ale Rusko pod vedením Vladimira Putina.

Ještě v červenci loňského roku označovalo Severní Koreu za hrozbu pro Spojené státy 49 procent Američanů, dnes je to pouhých 19 procent. Důvod klesajícího trendu je zřejmý – zatímco loni touto dobou byla rétorická válka mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem v plném proudu, dnes je situace díky summitu v Singapuru, kde si lídři obou zemí zvesela podávali ruce a slibovali denuklearizaci Korejského poloostrova, o poznání klidnější.

Stejné procento lidí s obavami hledí k Číně, které se přitom ještě před 12 měsíci obávalo jen šest procent Američanů. Ukazuje to průzkum zpravodajského portálu Axios a společnosti SurveyMonkey, kterého se zúčastnilo 3936 Američanů.

A z čeho mají Američané v případě Číny největší strach? Hlavní obavu představuje ekonomická síla Číny, která znepokojuje 62 procent obyvatel Ameriky. Pro 51 procent respondentů to je čínský technologický pokrok a pro 35 procent vojenská síla Pekingu.

Není pochyb, že se na postoji amerického obyvatelstva podepsalo kromě ambice Číny stát se světovou supervelmocí především rozpoutání americko-čínské obchodní války. Tu podle průzkumu podporuje 38 procent Američanů, podle kterých bude mít politika Donalda Trumpa vůči Číně pozitivní vliv na pracovní trh. Opak si ale myslí 58 procent respondentů.

Největším zdrojem obav však pro obyvatele Spojených států není Čína, ale Rusko, které považuje za hrozbu 29 procent respondentů. Loni to přitom bylo jen 18 procent. Důvodem obav jsou stále sílící důkazy o ruském ovlivňování amerických prezidentských voleb. A strach z Kremlu zřejmě nepoleví ani letos.

V listopadu totiž Spojené státy čekají volby do Kongresu, kdy budou Američané volit 35 senátorů a všech 435 poslanců ve Sněmovně reprezentantů. Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který objasňuje údajnou ruskou roli v amerických prezidentských volbách v roce 2016, přitom už varoval, že se Rusko bude zřejmě snažit letošní volby ovlivnit, stejně jako tomu mělo být před dvěma lety.

Z Američanů však nevymizel ani strach z Islámského státu, který hned po Rusku považují za největší hrozbu pro Spojené státy – a to navzdory skutečnosti, že už tato teroristická organizace ovládá v Sýrii a Iráku jen nepatrnou část území a chalífát jako takový se rozpadl. Přesto má z Islámského státu obavy 22 procent Američanů, což je v porovnání s loňskými 24 procenty stále poměrně vysoké číslo.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232