Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KLDR na pokraji hladomoru. Kvůli sankcím lidem dochází jídlo, palivo i papír

KLDR na pokraji hladomoru. Kvůli sankcím lidem dochází jídlo, palivo i papír

Čím dál víc zpráv ze Severní Koreje naznačuje, že na zemi začínají silně doléhat mezinárodní sankce, jimž KLDR čelí v souvislosti se svým pokračujícím raketovým a jaderným zbrojním programem. Napsal to dnes britský list The Daily Telegraph. Podle něj je v Severní Koreji nejen málo paliva a potravin, ale kvůli nedostatku papíru musel svou produkci omezit i státní deník Rodong sinmun. V říjnu podle očekávání dojdou Pchjongjangu valutové rezervy.

Šéf jihokorejského parlamentního výboru pro tajné služby tento týden politiky informoval o stavu financí KLDR, které jsou vážně postiženy zmrazením účtů severokorejského režimu v zahraničí a prakticky úplným zákazem exportu.

Představitel opozičních konzervativců Kang Sok-ho později vyslovil názor, že nové snahy KLDR o sbližování s Jižní Koreou jsou přímým důsledkem ekonomických problémů, jimž Severní Korea čelí. To v poslední době několikrát opakovala i americká vláda.

Podle listu The Daily Telegraph se proslýchá, že obyvatelé KLDR již stávající nedostatek označují za nový „namáhavý pochod“, jak byl nazýván hladomor v polovině 90. let, který si vyžádal až 3,5 milionu životů.

Jihokorejský deník Čoson ilbo uvedl, že dvě z hlavních elektráren, které dodávají proud do Pchjongjangu, byly v letošním roce již deset dní mimo provoz, což znamenalo, že části metropole zůstaly ponořené do tmy.

Uhelné doly nejsou schopné zajišťovat dostatečné zásoby. Uhlí, které se vytěží, navíc nemůže být dopraveno na místo určení kvůli nedostatku pohonných hmot. Zastaven byl rovněž dovoz koksu z Číny, takže i severokorejská politická a vojenská elita trpí v neosvětlených a nevytápěných bytech, píše The Daily Telegraph.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Potravinové příděly byly údajně sníženy na polovinu a v zemi již prakticky není k dostání bílá rýže. Výrazně také vzrostla cena stolního oleje.

Oficiální deník severokorejského režimu Rodong sinmun snížil počet každodenních výtisků z 600.000 na 200.000. Zrušena byl také roznáška tisku do domácností, napsal jihokorejský list Čoson ilbo.

Nedávná návštěva severokorejské delegace v Jižní Koreji na zahájení zimních olympijských her také nechtěně odhalila, že KLDR byla odstřižena od globální satelitní komunikační sítě pro řízení letecké dopravy, protože přestala před osmi měsíci platit poplatky.

Letoví dispečeři na mezinárodním letišti v severokorejské metropoli Pchjongjangu museli použít pevnou telefonickou linku, aby informovali své protějšky na mezinárodním letišti v jihokorejském Inčchonu o tom, že let s představiteli KLDR odstartoval.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1