Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KLDR rozšiřuje kvůli sankcím nelegální výrobu drog. Hledá tak cestu k financování jaderného programu

KLDR rozšiřuje kvůli sankcím nelegální výrobu drog. Hledá tak cestu k financování jaderného programu

Spojené státy i Evropská unie přitvrdily sankce vůči severokorejskému režimu, který pokouší jejich trpělivost stále četnějšími raketovými testy. Právě mezinárodní sankce KLDR přivádějí do problémů a ztěžuje jí cestu k získávání tvrdé měny, kterou Kim Čong-un potřebuje pro rozvoj svého jaderného a raketového programu. Podle německého serveru Deutsche Welle se ale Pchjongjang nehodlá posilování zbrojního arzenálu vzdát a hledá cestu v jiné nelegální činnosti, ve které však není žádným nováčkem – výrobě nelegálních drog. 

Ve světle nedávných sankcí se izolovaná Severní Korea snaží zuby nehty dostat k penězům potřebných k posílení raketového programu, opět proto zintenzivňuje výrobu omamných látek určených jak pro vývoz, tak pro domácí trh. Uvádí to jihokorejský server DailyNK s odvoláním na zdroje ze Severní Koreje.

„Sever má dlouhou historii výroby a prodeje drog v zámoří a pro režim to je příhodná nouzová cesta, jak zvýšit produkci, když dojde k posílení sankcí a je těžší exportovat legitimní zboží,“ řekl pro Deutsche Welle profesor mezinárodních vztahů na Mezinárodní křesťanské univerzitě v Tokiu Stephen Nagy. „Je zřejmé, že potřebují tvrdou měnu pro nové vojenské mechanismy a vědí, že existuje velký hotovostní trh pro nelegální drogy,“ dodává Nagy.

Výroba drog sponzorovaná státem se přitom v KLDR zaměřuje hlavně na produkci heroinu, kvůli kterému se ve velkém pěstuje mák na místních farmách, a na syntetické drogy vyrobené ve vysokoškolských laboratořích.

Při pašování pak Pchjongjangu nahrává především to, že má velvyslanectví v řadě zemí jihovýchodní Asie, kde je poptávka po narkotických látkách vysoká a kvůli laxním kontrolám na hranicích je pašování balíků s drogami relativně snadné. Veřejným tajemstvím je také druhá cesta, přes kterou země pašuje drogy – diplomatická pošta, která se podle mezinárodního práva nesmí kontrolovat.

„Severní Korea je v podstatě zločinecký podnik řízený jednou rodinou. Exceluje v kriminálním chování, které zahrnuje právě distribuci nelegálních drog,“ říká expert na japonské podsvětí Jake Adelstein. 

Z nové „exportní kampaně“ Severní Koreji má nyní strach právě Japonsko. Kromě toho, že se nachází blízko, má totiž také prosperující podsvětí, které už je na Severní Koreu napojené.

„Slyšel jsem od svých policejních zdrojů, že už došlo k nárůstu nabídky drog, která se zaměřuje hlavně na mladší generaci spotřebitelů,“ říká Adelstein s tím, že se nejčastějším problémem stává extáze. „Japonské úřady vše, co je v jejich silách, aby tyto dovozy zastavily, ale existuje příliš mnoho způsobů, jak je do země dostat,“ dodává odborník na japonské podsvětí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1