Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KLDR vyrobí každých šest týdnů jadernou bombu. Tisíce balistických raket děsí svět

720p480p360p240p

Severokorejský jaderný arzenál se stává stále větší světovou hrozbou, kterou je třeba konečně vyřešit, pronesl v pondělí na zasedání Rady bezpečnosti OSN americký prezident Donald Trump. O tom, že se nejednalo o planá varování, potvrzují i odborníci. Podle nich se KLDR zdokonaluje rychleji, než se čekalo. Údajně dokáže vyrobit jadernou bombu každých šest nebo sedm týdnů a je jen otázkou několika let, než jí zvládne odpálit až do USA. 

„Naučili se hodně,“ potvrdil v rozhovoru pro deník New York Times Siegfried S. Hecker, profesor ze Stanfordu, který mezi lety 1986 a 1997 vedl laboratoř v Los Alamos, známou jako rodiště atomové bomby, a který několikrát navštívil severokorejská zařízení na výrobu jaderného arzenálu.  

Ačkoliv už několik let žádný z nich nedostal možnost naživo posoudit kvalitu a míru pokroku severokorejského jaderného programu, experti odhadují, že KLDR má ve svém arzenálu zhruba 1000 balistických raket v osmi variantách. Podle informací amerických tajných služeb je zatím režim schopný úspěšně odpálit maximálně střely s doletem na krátkou a střední vzdálenost, které ohrožují bezprostřední okolí jako je Jižní Korea a Japonsko, v nichž mají Američané rozmístěné tisíce svých vojáků.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se však netají mnohem ambicióznějšími cíli, rád by jednoho dne zasáhl přímo Spojené státy. Zatím se mu to sice povedlo maximálně na propagandistickém videu, kterým se pochlubil na veřejnosti před několika dny, odborníci však i s ohledem na rychlost, s jakou KLDR zdokonaluje svůj arzenál, nevylučují, že se mu to jednoho dne povede.

K naplnění diktátorova snu však odborníci v KLDR musí při sestavování balistických raket mezikontinentálního dosahu, které jsou schopné donést jadernou bombu až na území Spojených států, překonat hned několik překážek. Podle Heckera musí být jejich zbraně „menší, lehčí a schopné překonat obtíže v tlacích a teplotách“ při opětovném vstupu do atmosféry. Většina odhadů dle deníku předpokládá, že KLDR tyto překážky překoná zhruba za čtyři až pět let.  

Deník New York Times jedním dechem dodává, že totéž řada odborníků říkala před čtyřmi nebo pěti lety. Na druhou stranu, KLDR dalece překonala očekávání, která do ní experti vkládali v padesátých letech minulého století, když sovětští vědci začali své severokorejské protějšky učit know-how výroby atomové zbraně. První úspěšný jaderný test KLDR provedla v roce 2006. Doposud jich celkem uskutečnila pět, poslední a doposud nejsilnější v září 2016.

Stále více se hovoří o tom, že KLDR se chystá uskutečnit další jaderný test, který by svojí silou dalece překonal všechny dosavadní odpaly. The New York Times s odvoláním na satelitní snímky, které analyzovali američtí experti z vojenských laboratoří v Los Alamos, přišel před dvěma týdny s informací, že KLDR může pokusně odpálit nálož o síle až 282 kilotun, tedy zhruba dvacetinásobně silnější, než byla bomba svržená v roce 1945 na japonskou Hirošimu. Stále více odborníků navíc dle deníku upozorňuje, že se Severní Korea dostala na takovou úroveň, že může vyrobit jadernou bombu každých šest nebo sedm týdnů.

Usilovně také pracuje na výrobě vodíkové bomby, která má ještě mnohem ničivější účinky. Nedávné zjištění navíc ukazuje, že v tom už slaví dílčí úspěchy. Vyšetřovatelé OSN údajně objevili důkazy o tom, že severokorejská zařízení úspěšně vyprodukovala lithium 6, jednu z přísad potřebnou k výrobě termonukleárního paliva. Podle Gregoryho S. Jonese z prestižní americké výzkumné instituce RAND Corporation už Severní Korea nejspíše část termonukleárního paliva použila při jaderných testech, které provedla v loňském roce, o čemž má svědčit rostoucí síla výbuchů.

V Bílém domě si nebezpečí plynoucí z neustále se zdokonalujícího arzenálu KLDR uvědomují. Proto také americký prezident Donald Trump volá po nových sankcích vůči Severní Koreji, které by společně s vojenským tlakem mohly severokorejský režim přinutit ke zmražení jaderného programu. Z Trumpova týmu pro národní bezpečnost také dle New York Times zaznívá, že USA chtějí nakonec dotlačit KLDR k tomu, aby se vzdala všech svých zbraní. Experti však upozorňují, že taková představa je nereálná, protože Kim Čong-un by si určitě ponechal určitou část arzenálu, aby si zajistil přežití.

Rostoucí tlak americké administrativy na „řešení tohoto problému“ ale nijak neřeší možnost nějaké nehody či špatného odhadu, který zapříčiní jaderný výbuch nebo nějakou jinou katastrofu. „Jsem přesvědčen, že jsme v krizi,“ chmurně uzavírá Hecker. 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744