Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Klíčové volby Evropy. K urnám půjdou lidé v Rusku, Itálii nebo Maďarsku. Proč je sledovat?

Evropa má za sebou turbulentní rok plných voleb, klíčová hlasování se však očekávají i v roce letošním. Zatímco v roce 2017 se upínala pozornost na Německo a Francii, letos se do hledáčku dostanou hlavně země na východě a jihu Evropy. Kromě prezidentských voleb v Česku se důležité volby odehrají v Itálii nebo Maďarsku a pozadu nezůstane ani Rusko, kde není pochyb o tom, že v prezidentských volbách obhájí nevyšší post v zemi Vladimir Putin. Redakce INFO.CZ pro vás vybrala čtveřici voleb, které budou pro celou Evropu zásadní. Co byste o nich měli vědět a proč je důležité tyto volby sledovat?

Parlamentní volby v Itálii – 4. března

Počátkem března odstartují klíčové volby v Itálii, kterým budou vévodit hlavně ekonomická témata. Země je sice třetí největší ekonomikou eurozóny a loni zaznamenala nejrychlejší růst od roku 2010, stále ale patří mezi nejslabší v Evropě a míra nezaměstnanosti zůstává nad 11 procenty.

„Volby je dobré sledovat, protože Itálie patří z pohledu politiky a ekonomiky mezi největší země Evropské unie. Dlouhodobě se však potýká s ekonomickými problémy, proto je důležité, aby země měla stabilní vládu, která by mohla zajistit dlouho očekávané reformy. Nemyslím si ale, že se tak stane, protože volby s největší pravděpodobností skončí bez jasného vítěze,“ říká pro INFO.CZ politolog Institutu mezinárodních studií FSV UK Martin Mejstřík s tím, že síly v zemi jsou před klíčovými volbami vyrovnané.

Pozornost se bude upínat především na populistické Hnutí pěti hvězd, které má největší šanci na výhru – podle posledních předvolebních průzkumů má podporu asi 27 procent voličů. Do boje o parlament však jde i kontroverzní postava bývalého premiéra Silvia Berlusconiho a jeho středopravá strana Vzhůru, Itálie. Ta by v koalici se separatistickou Ligou severu mohla získat přes 30 procent hlasů.

„Podle toho, jak se to dnes profiluje, tam jsou tři bloky, které mají plus minus kolem třetinové podpory – ať už to jsou pravicové strany, levicová demokratická strana nebo populistické Hnutí pěti hvězd. Mají podobnou podporu a bude záležet hlavně na povolebních vyjednáváních, kdo se s kým domluví. Je možné, že dojde na velkou koalici, podobně jako tomu bylo v roce 2013. To by ale znamenalo, že tam nebude velká ochota přistupovat k velkým reformám,“ tvrdí Mejstřík.

V hledáčku Bruselu bude právě hlavně Hnutí pěti hvězd, které se často prezentuje jako euroskeptické. „Nechtějí vystupovat z EU, mají ale rezervovaný vztah k euru. Jejich vztah k unii je vlastně dost nejednoznačný, neumí si s tím příliš poradit. Mají část voličů, kteří jsou euroskeptičtí a část, kterým unie nevadí. Hnutí pěti hvězd by tak vneslo další prvek nestability, ale i kdyby ty volby vyhráli, zřejmě se nestanou vládnoucí stranou, protože nechtějí s nikým vstupovat do koalice. Je tedy spíš pravděpodobné, že dojde na spolupráci levice s pravicí,“ dodává odborník na politiku Itálie.

Prezidentské volby v Rusku – 18. března

Jen krátce po italských volbách se do centra pozornosti dostane Rusko, kde budou voliči rozhodovat o jejich příštím prezidentovi. V tomto případě je však slovo „rozhodovat“ pouze v uvozovkách – o člověku, který na dalších šest let ovládne Kreml, je totiž jasno už dnes. Bude jím Vladimir Putin, který usedne do prezidentského křesla už počtvrté.

„V ruských prezidentských volbách se nic zásadního měnit ani rozhodovat nebude. V tomto ohledu ty volby v podstatě důležité nejsou – skutečně důležité budou až další volby. V těchto je de facto všechno rozhodnuto. Prezident Vladimir Putin velmi přesně kontroluje přípravu a průběh voleb a je zřejmé, že státní a polostátní podniky budou současného prezidenta výrazně podporovat. O žádné férové volbě tu není možné hovořit. Jediný skutečný potenciální vyzyvatel prezidenta – opoziční lídr Alexej Navalnyj – nebude na fakticky 100 procent k volbám připuštěn,“ popsal pro INFO.CZ nerovný boj odborník na Rusko a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.

Otázkou je podle něj pouze to, do jaké míry volby naplní představy kremelských stratégů, ať už jde o podíl hlasů, které Putin získá, ale i volební účast. „To je třeba podtrhnout, protože stratégové počítají s tím, že by účast měla být vysoká – až kolem 75 procent. V Rusku však značná část voličů – hlavně ta, která je vůči prezidentovi kritická – na politické dění rezignovala a voleb se neúčastní,“ říká Kratochvíl s tím, že manifestací voleb bude právě to, kolik lidí k urnám přijde. Přestože volby s největší pravděpodobností poměry v zemi nezmění, pozornosti Evropy včetně Česka by rozhodně neměly ujít.

„Volby je zajímavé sledovat proto, že Putinova strategie – ať už jde o rétoriku, nebo konkrétní činy – je velmi zaměřená na zahraniční politiku. To je to heslo ‚Rusko vstává z kolen‘, které v zemi silně rezonuje. Podle něj Západ Rusku ubližuje, snaží se ho srazit na kolena a prezident Putin zajistil, že země z těch kolen vstává – důkazem toho má být Krym a pokud použiji slovník Kremlu, tak i ‚pomoc rusky mluvícím‘ na východě Ukrajiny a samozřejmě intervence v Sýrii, která je interpretována jako jednoznačné vítězství Putina. Tohle všechno znamená, že zahraniční politika hraje stále větší roli a pokud by tenhle trend měl pokračovat, dá se jen těžko předvídat, kde skončí. Můžeme očekávat další eskalaci na Ukrajině, případně v dalších zemích, jako je Moldavsko s Podněstřím?“ ptá se odborník a dodává, že právě tyto otázky by měly Česko zajímat.

Vladimir PutinVladimir Putinautor: Reuters

Parlamentní volby v Maďarsku – duben nebo květen

Přestože nad přesným termínem voleb stále visí otazníky, na jaře čekají parlamentní volby také maďarské voliče. Vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána do nich půjde s jasným cílem – získat v zákonodárném sboru opět dvoutřetinovou většinu. A dosavadní předvolební průzkumy naznačují, že by se jeho vize mohla naplnit.

Že si je Orbán jistý v kramflecích, naznačuje i jeho projev z poloviny listopadu. „Neexistuje nálada pro změnu vlády v Maďarsku, stejně jako nálada pro změnu opozice,“ prohlásil tehdy za smíchu a potlesku svých spolustraníků a dodal, že s novým čtyřletým mandátem prosadí, aby jeho kontroverzní změny například v podobě kontroly soudů a médií zůstaly neměnné.

„Je poměrně jasné, že Viktor Orbán volby vyhraje, klíčovou otázkou ale je, zda získá ústavní většinu, kterou při doplňovacích volbách ztratil. Důležité také bude, kdo se stane lídrem opozice – jestli to bude demokratická opozice, která je nadále roztříštěná, nebo pravicová strana Jobbik, která se v posledních měsících posouvá blíž ke středu a přebírá i některé voličské hlasy Fideszu. To bych řekl, že je klíčové a lze očekávat vyostření předvolební kampaně proti EU i Georgeovi Sorosovi,“ popsal své očekávání pro INFO.CZ odborník na Polsko a ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

Právě americký miliardář maďarského původu George Soros je totiž pro Orbána dlouho trnem v oku. Premiér ho obviňuje mimo jiné z vměšování do maďarské politiky prostřednictvím podpory opozičních skupin.

Parlamentní volby ve Švédsku – 9. září

Zajímavé bude sledovat i volby ve Švédsku, do jehož čela v roce 2014 vstoupila koaliční vláda Sociálních demokratů a Zelených. Co do počtu členů kabinetu ženy převažují nad muži, a vláda tak sama sebe často označuje za feministickou. Dokazuje to i fotografie švédských ministryň z loňského února, prostřednictvím které si vystřelily z amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jsme feministická vláda, což ukazuje i tento obrázek. V konečném důsledku je na pozorovateli, aby si fotografii sám interpretoval,“ komentovala snímek vicepremiérka Švédska Isabella Lövinová.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Zda se do čela země dostane vláda v podobném složení, ukáže teprve září, kdy půjdou Švédové k volebním urnám. Pozornost se bude soustředit především na populistickou stranu Švédští demokraté, kterým po propuknutí migrační krize začaly růst preference. Jen během roku 2015 totiž do země přišlo 163 tisíc žadatelů o azyl a stále víc obyvatel je pro to, aby se švédské dveře začaly migrantům uzavírat.

Navzdory sílícím protiimigračním náladám jsou ale podle dosavadních průzkumů ve vedení stále Sociální demokraté v čele s premiérem Stefanem Löfvenem. V ohrožení je však jeho koaliční partner Zelení, kteří se nebezpečně přibližují čtyřprocentní hranici potřebné pro vstup do parlamentu. 

 

Policejní stát, který se vymkl kontrole: Muslimové tu mizí po tisících, k zatčení stačí plnovous

Muslimové v čínské provincii Sin-ťiang jsou sledováni na každém kroku. Úřady na ně dohlíží pomocí kamer i speciálních aplikací. K poslání do převýchovných táborů stačí málo – třeba jen špatné oblečení. I proto v nich Ujgurové končí každý den po stovkách. Podívejte se na nový díl pořadu Proč.

Link

Link