Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Klíčové volby Evropy. K urnám půjdou lidé v Rusku, Itálii nebo Maďarsku. Proč je sledovat?

Evropa má za sebou turbulentní rok plných voleb, klíčová hlasování se však očekávají i v roce letošním. Zatímco v roce 2017 se upínala pozornost na Německo a Francii, letos se do hledáčku dostanou hlavně země na východě a jihu Evropy. Kromě prezidentských voleb v Česku se důležité volby odehrají v Itálii nebo Maďarsku a pozadu nezůstane ani Rusko, kde není pochyb o tom, že v prezidentských volbách obhájí nevyšší post v zemi Vladimir Putin. Redakce INFO.CZ pro vás vybrala čtveřici voleb, které budou pro celou Evropu zásadní. Co byste o nich měli vědět a proč je důležité tyto volby sledovat?

Parlamentní volby v Itálii – 4. března

Počátkem března odstartují klíčové volby v Itálii, kterým budou vévodit hlavně ekonomická témata. Země je sice třetí největší ekonomikou eurozóny a loni zaznamenala nejrychlejší růst od roku 2010, stále ale patří mezi nejslabší v Evropě a míra nezaměstnanosti zůstává nad 11 procenty.

„Volby je dobré sledovat, protože Itálie patří z pohledu politiky a ekonomiky mezi největší země Evropské unie. Dlouhodobě se však potýká s ekonomickými problémy, proto je důležité, aby země měla stabilní vládu, která by mohla zajistit dlouho očekávané reformy. Nemyslím si ale, že se tak stane, protože volby s největší pravděpodobností skončí bez jasného vítěze,“ říká pro INFO.CZ politolog Institutu mezinárodních studií FSV UK Martin Mejstřík s tím, že síly v zemi jsou před klíčovými volbami vyrovnané.

Pozornost se bude upínat především na populistické Hnutí pěti hvězd, které má největší šanci na výhru – podle posledních předvolebních průzkumů má podporu asi 27 procent voličů. Do boje o parlament však jde i kontroverzní postava bývalého premiéra Silvia Berlusconiho a jeho středopravá strana Vzhůru, Itálie. Ta by v koalici se separatistickou Ligou severu mohla získat přes 30 procent hlasů.

„Podle toho, jak se to dnes profiluje, tam jsou tři bloky, které mají plus minus kolem třetinové podpory – ať už to jsou pravicové strany, levicová demokratická strana nebo populistické Hnutí pěti hvězd. Mají podobnou podporu a bude záležet hlavně na povolebních vyjednáváních, kdo se s kým domluví. Je možné, že dojde na velkou koalici, podobně jako tomu bylo v roce 2013. To by ale znamenalo, že tam nebude velká ochota přistupovat k velkým reformám,“ tvrdí Mejstřík.

V hledáčku Bruselu bude právě hlavně Hnutí pěti hvězd, které se často prezentuje jako euroskeptické. „Nechtějí vystupovat z EU, mají ale rezervovaný vztah k euru. Jejich vztah k unii je vlastně dost nejednoznačný, neumí si s tím příliš poradit. Mají část voličů, kteří jsou euroskeptičtí a část, kterým unie nevadí. Hnutí pěti hvězd by tak vneslo další prvek nestability, ale i kdyby ty volby vyhráli, zřejmě se nestanou vládnoucí stranou, protože nechtějí s nikým vstupovat do koalice. Je tedy spíš pravděpodobné, že dojde na spolupráci levice s pravicí,“ dodává odborník na politiku Itálie.

Prezidentské volby v Rusku – 18. března

Jen krátce po italských volbách se do centra pozornosti dostane Rusko, kde budou voliči rozhodovat o jejich příštím prezidentovi. V tomto případě je však slovo „rozhodovat“ pouze v uvozovkách – o člověku, který na dalších šest let ovládne Kreml, je totiž jasno už dnes. Bude jím Vladimir Putin, který usedne do prezidentského křesla už počtvrté.

„V ruských prezidentských volbách se nic zásadního měnit ani rozhodovat nebude. V tomto ohledu ty volby v podstatě důležité nejsou – skutečně důležité budou až další volby. V těchto je de facto všechno rozhodnuto. Prezident Vladimir Putin velmi přesně kontroluje přípravu a průběh voleb a je zřejmé, že státní a polostátní podniky budou současného prezidenta výrazně podporovat. O žádné férové volbě tu není možné hovořit. Jediný skutečný potenciální vyzyvatel prezidenta – opoziční lídr Alexej Navalnyj – nebude na fakticky 100 procent k volbám připuštěn,“ popsal pro INFO.CZ nerovný boj odborník na Rusko a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.

Otázkou je podle něj pouze to, do jaké míry volby naplní představy kremelských stratégů, ať už jde o podíl hlasů, které Putin získá, ale i volební účast. „To je třeba podtrhnout, protože stratégové počítají s tím, že by účast měla být vysoká – až kolem 75 procent. V Rusku však značná část voličů – hlavně ta, která je vůči prezidentovi kritická – na politické dění rezignovala a voleb se neúčastní,“ říká Kratochvíl s tím, že manifestací voleb bude právě to, kolik lidí k urnám přijde. Přestože volby s největší pravděpodobností poměry v zemi nezmění, pozornosti Evropy včetně Česka by rozhodně neměly ujít.

„Volby je zajímavé sledovat proto, že Putinova strategie – ať už jde o rétoriku, nebo konkrétní činy – je velmi zaměřená na zahraniční politiku. To je to heslo ‚Rusko vstává z kolen‘, které v zemi silně rezonuje. Podle něj Západ Rusku ubližuje, snaží se ho srazit na kolena a prezident Putin zajistil, že země z těch kolen vstává – důkazem toho má být Krym a pokud použiji slovník Kremlu, tak i ‚pomoc rusky mluvícím‘ na východě Ukrajiny a samozřejmě intervence v Sýrii, která je interpretována jako jednoznačné vítězství Putina. Tohle všechno znamená, že zahraniční politika hraje stále větší roli a pokud by tenhle trend měl pokračovat, dá se jen těžko předvídat, kde skončí. Můžeme očekávat další eskalaci na Ukrajině, případně v dalších zemích, jako je Moldavsko s Podněstřím?“ ptá se odborník a dodává, že právě tyto otázky by měly Česko zajímat.

Vladimir PutinVladimir Putinautor: Reuters

Parlamentní volby v Maďarsku – duben nebo květen

Přestože nad přesným termínem voleb stále visí otazníky, na jaře čekají parlamentní volby také maďarské voliče. Vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána do nich půjde s jasným cílem – získat v zákonodárném sboru opět dvoutřetinovou většinu. A dosavadní předvolební průzkumy naznačují, že by se jeho vize mohla naplnit.

Že si je Orbán jistý v kramflecích, naznačuje i jeho projev z poloviny listopadu. „Neexistuje nálada pro změnu vlády v Maďarsku, stejně jako nálada pro změnu opozice,“ prohlásil tehdy za smíchu a potlesku svých spolustraníků a dodal, že s novým čtyřletým mandátem prosadí, aby jeho kontroverzní změny například v podobě kontroly soudů a médií zůstaly neměnné.

„Je poměrně jasné, že Viktor Orbán volby vyhraje, klíčovou otázkou ale je, zda získá ústavní většinu, kterou při doplňovacích volbách ztratil. Důležité také bude, kdo se stane lídrem opozice – jestli to bude demokratická opozice, která je nadále roztříštěná, nebo pravicová strana Jobbik, která se v posledních měsících posouvá blíž ke středu a přebírá i některé voličské hlasy Fideszu. To bych řekl, že je klíčové a lze očekávat vyostření předvolební kampaně proti EU i Georgeovi Sorosovi,“ popsal své očekávání pro INFO.CZ odborník na Polsko a ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

Právě americký miliardář maďarského původu George Soros je totiž pro Orbána dlouho trnem v oku. Premiér ho obviňuje mimo jiné z vměšování do maďarské politiky prostřednictvím podpory opozičních skupin.

Parlamentní volby ve Švédsku – 9. září

Zajímavé bude sledovat i volby ve Švédsku, do jehož čela v roce 2014 vstoupila koaliční vláda Sociálních demokratů a Zelených. Co do počtu členů kabinetu ženy převažují nad muži, a vláda tak sama sebe často označuje za feministickou. Dokazuje to i fotografie švédských ministryň z loňského února, prostřednictvím které si vystřelily z amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jsme feministická vláda, což ukazuje i tento obrázek. V konečném důsledku je na pozorovateli, aby si fotografii sám interpretoval,“ komentovala snímek vicepremiérka Švédska Isabella Lövinová.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Zda se do čela země dostane vláda v podobném složení, ukáže teprve září, kdy půjdou Švédové k volebním urnám. Pozornost se bude soustředit především na populistickou stranu Švédští demokraté, kterým po propuknutí migrační krize začaly růst preference. Jen během roku 2015 totiž do země přišlo 163 tisíc žadatelů o azyl a stále víc obyvatel je pro to, aby se švédské dveře začaly migrantům uzavírat.

Navzdory sílícím protiimigračním náladám jsou ale podle dosavadních průzkumů ve vedení stále Sociální demokraté v čele s premiérem Stefanem Löfvenem. V ohrožení je však jeho koaliční partner Zelení, kteří se nebezpečně přibližují čtyřprocentní hranici potřebné pro vstup do parlamentu. 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1