Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Klimatická změna v praxi. Monzuny v Asii bez většího zájmu zabíjí tisíce lidí a sílí

Klimatická změna v praxi. Monzuny v Asii bez většího zájmu zabíjí tisíce lidí a sílí

Jižní Asii znovu zasáhly silné monzunové deště a záplavy. Indické úřady během aktuální katastrofy napočítaly již více než 320 mrtvých, další lidé v minulých týdnech přišli o život i v jiných zemích. Statisíce obyvatel jsou bez střechy nad hlavou. Monzuny přitom každoročně sílí a region si s nimi neví rady.

Tisíce lidí čekajících na záchranu, statisíce v evakuačních centrech a více než 320 obětí. Čísla indických úřadů jen dokreslují rozměry silných monzunových dešťů a záplav, které zasáhly tamní stát Kerala na jihozápadě země. „Otevřela jsem dveře a voda proudila dovnitř. Když jsme vyšli na ulici, byli jsme po krk ve vodě,“ popsala BBC místní obyvatelka Krišna Jayanová.

Deště trvají od 8. srpna a kromě lidských škod se podepsaly i na majetku a infrastruktuře. Padají mosty i celé domy, mnoho silnic a železničních cest je zavřených stejně jako jedno z hlavních letišť ve městě Kóčin. V oblasti nefungují školy a voda zaplavila i plantáže, což ohrožuje místní zemědělce produkující čaje, kávu nebo koření.

„Jsme svědky něčeho, co se nestalo nikdy předtím v historii Keraly,“ komentoval záplavy šéfministr regionu Pinarayi Vijayan. Pomoc oblasti nabídla i centrální vláda a premiér Narendra Modi se na zkázu přijel podívat osobně.

Monzuny jsou v Kerale v tomto období běžné, v Indii trvá jejich sezona od června do září. Podle indických meteorologů však letošní srážky zasáhly oblast asi o třetinu více než obvykle kvůli výrazně nižšímu tlaku v regionu. Situace se přitom během víkendu může ještě zhoršit. Data přitom ukazují, že množství padající vody se v Kerale zvýšilo od roku 2016 o více než 60 procent.

Problémy nemá jen Indie. Škody a mrtvé hlásí například také Barma, kterou monzunové deště zasáhly koncem července. „Bylo to velice rychlé. Náš dům zaplavila voda během 30 minut. Nemáme nic a nyní musíme začít naše životy od začátku,“ vyprávěl listu New York Times ekologický aktivista Kyaw Swa.

V Barmě muselo z domova odejít přes 132 tisíc lidí, dvanáct jich přišlo o život. Desítky mrtvých a tisíce lidí bez střechy nad hlavou jsou také v Laosu nebo v Kambodži. Monzuny zasáhly též Thajsko, což vyústilo v celosvětově sledovanou záchrannou operaci, při níž se podařilo vytáhnout ze zatopené jeskyně 12 malých fotbalistů a jejich trenéra.

Jižní Asie má přitom s prudkými, silnými dešti a ničivými záplavami problémy čím dál častěji. Loni se kvůli nim musely z domova vystěhovat miliony obyvatel Indie, Nepálu a Bangladéše. V těchto třech zemích voda zabila více než 1200 lidí a zničila nebo poškodila 18 tisíc škol.

„Léta jsme neviděli takové záplavy. Ohrožuje to dlouhodobé vzdělávání obrovského počtu dětí. Víme, že čím déle jsou děti v důsledku podobných katastrof mimo školu, tím je méně pravděpodobné, že se do ní vrátí,“ varoval tehdy generální manažer organizace Save the Children ve indickém státě Bihar Rafay Hussain.

Drastické následky monzunů jsou podle vědců kombinací několika faktorů. Roli hraje klimatická změna a odlesňování, které přispívá k častějším a silnějším dešťům, rozhodnutí vlád a sporům mezi samosprávami dotčených oblastí. Podobné důvody nezhoršují jen škody po záplavách, ale také suchu, extrémních vedrech nebo bouřích.

„Čekalo se to. Nesmyslné využívání půdy a hornin vedlo k těmto záplavám. Sesuvy půdy a bleskové záplavy se staly v oblastech, které byly svědky rozsáhlé lidské činnosti. Doufám, že se z toho lidé poučí. Kvůli změnám klimatu bude počet těchto tragédií narůstat. Nikdo nemůže zastavit deště ani kontrolovat povodně, ale můžeme přijmout opatření ke zmírnění dopadů,“ prohlásil v listu Hindustan Times indický vědec zabývající se životním prostředím Vadayil Sankaran Vijayan.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1