Články odjinud

Klimatická změna v praxi. Monzuny v Asii bez většího zájmu zabíjí tisíce lidí a sílí

Klimatická změna v praxi. Monzuny v Asii bez většího zájmu zabíjí tisíce lidí a sílí

Jižní Asii znovu zasáhly silné monzunové deště a záplavy. Indické úřady během aktuální katastrofy napočítaly již více než 320 mrtvých, další lidé v minulých týdnech přišli o život i v jiných zemích. Statisíce obyvatel jsou bez střechy nad hlavou. Monzuny přitom každoročně sílí a region si s nimi neví rady.

Tisíce lidí čekajících na záchranu, statisíce v evakuačních centrech a více než 320 obětí. Čísla indických úřadů jen dokreslují rozměry silných monzunových dešťů a záplav, které zasáhly tamní stát Kerala na jihozápadě země. „Otevřela jsem dveře a voda proudila dovnitř. Když jsme vyšli na ulici, byli jsme po krk ve vodě,“ popsala BBC místní obyvatelka Krišna Jayanová.

Deště trvají od 8. srpna a kromě lidských škod se podepsaly i na majetku a infrastruktuře. Padají mosty i celé domy, mnoho silnic a železničních cest je zavřených stejně jako jedno z hlavních letišť ve městě Kóčin. V oblasti nefungují školy a voda zaplavila i plantáže, což ohrožuje místní zemědělce produkující čaje, kávu nebo koření.

„Jsme svědky něčeho, co se nestalo nikdy předtím v historii Keraly,“ komentoval záplavy šéfministr regionu Pinarayi Vijayan. Pomoc oblasti nabídla i centrální vláda a premiér Narendra Modi se na zkázu přijel podívat osobně.

Monzuny jsou v Kerale v tomto období běžné, v Indii trvá jejich sezona od června do září. Podle indických meteorologů však letošní srážky zasáhly oblast asi o třetinu více než obvykle kvůli výrazně nižšímu tlaku v regionu. Situace se přitom během víkendu může ještě zhoršit. Data přitom ukazují, že množství padající vody se v Kerale zvýšilo od roku 2016 o více než 60 procent.

Problémy nemá jen Indie. Škody a mrtvé hlásí například také Barma, kterou monzunové deště zasáhly koncem července. „Bylo to velice rychlé. Náš dům zaplavila voda během 30 minut. Nemáme nic a nyní musíme začít naše životy od začátku,“ vyprávěl listu New York Times ekologický aktivista Kyaw Swa.

V Barmě muselo z domova odejít přes 132 tisíc lidí, dvanáct jich přišlo o život. Desítky mrtvých a tisíce lidí bez střechy nad hlavou jsou také v Laosu nebo v Kambodži. Monzuny zasáhly též Thajsko, což vyústilo v celosvětově sledovanou záchrannou operaci, při níž se podařilo vytáhnout ze zatopené jeskyně 12 malých fotbalistů a jejich trenéra.

Jižní Asie má přitom s prudkými, silnými dešti a ničivými záplavami problémy čím dál častěji. Loni se kvůli nim musely z domova vystěhovat miliony obyvatel Indie, Nepálu a Bangladéše. V těchto třech zemích voda zabila více než 1200 lidí a zničila nebo poškodila 18 tisíc škol.

„Léta jsme neviděli takové záplavy. Ohrožuje to dlouhodobé vzdělávání obrovského počtu dětí. Víme, že čím déle jsou děti v důsledku podobných katastrof mimo školu, tím je méně pravděpodobné, že se do ní vrátí,“ varoval tehdy generální manažer organizace Save the Children ve indickém státě Bihar Rafay Hussain.

Drastické následky monzunů jsou podle vědců kombinací několika faktorů. Roli hraje klimatická změna a odlesňování, které přispívá k častějším a silnějším dešťům, rozhodnutí vlád a sporům mezi samosprávami dotčených oblastí. Podobné důvody nezhoršují jen škody po záplavách, ale také suchu, extrémních vedrech nebo bouřích.

„Čekalo se to. Nesmyslné využívání půdy a hornin vedlo k těmto záplavám. Sesuvy půdy a bleskové záplavy se staly v oblastech, které byly svědky rozsáhlé lidské činnosti. Doufám, že se z toho lidé poučí. Kvůli změnám klimatu bude počet těchto tragédií narůstat. Nikdo nemůže zastavit deště ani kontrolovat povodně, ale můžeme přijmout opatření ke zmírnění dopadů,“ prohlásil v listu Hindustan Times indický vědec zabývající se životním prostředím Vadayil Sankaran Vijayan.

 

Články odjinud