Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Klimatické změny ochudí rýži o bílkoviny a vitamíny, tvrdí vědci. Asii čekají těžké časy

Klimatické změny ochudí rýži o bílkoviny a vitamíny, tvrdí vědci. Asii čekají těžké časy

Klimatické změny mohou přinést vážné problémy šesti stům milionům obyvatel těch zemí, které jsou co do výživy závislé na spotřebě rýže. Tvrdí to výzkum, jehož výsledky zveřejnil časopis Science Advances. Plodina experimentálně pěstovaná v podmínkách, ke kterým se planeta může dobrat na konci století, bude obsahovat méně bílkovin, vitamínu B i minerálů.

Vědci provedli pokus na osmnácti druzích rýže, které zasadili na vybraných polích v Číně a Japonsku, kde simulovali předpokládaný stav klimatu na konci tohoto století. U takto pěstovaných plodin se obsah bílkovin snížil v průměru o desetinu. Došlo i k úbytku potřebného vitamínu B, a to v závislosti na druhu rýže mezi 13 a 30 procenty.

Ze zrn zčásti zmizely, byť jen v řádu procent, také zinek a železo, které jsou pro tělo nepostradatelné. Vitamínu E naopak badatelé v rýži zaregistrovali o 13 procent více.

„Prokázali jsme, že globální oteplování, klimatické změny a zvýšený výskyt skleníkových plynů – jmenovitě oxidu uhličitého – může mít opravdu vliv na obsah živin v potravinách,“ konstatoval pro agenturu AFP spoluautor studie Adam Drewnowski z Washingtonské univerzity. „Což může mít zničující efekt na ty země, jejíž obyvatelé čerpají více než dvě třetiny procent potřebných látek výhradně z rýže,“ dodává badatel.

Takové parametry v současnosti podle listu The New York Times splňují až dvě miliardy chudých obyvatel z venkovských oblastí řady asijských zemí, především pak z Bangladéše, Barmy, Indonésie a Kambodži.

Podobný vývoj, tedy změnu složení ale vědci očekávají i v případě dalších plodin. Pokus z rýží navazuje na obsáhlejší, čtyři roky starou studii, podle které dojde – nezmění-li se vývoj pozemského klimatu – k úbytku bílkovin a minerálů i v kukuřici, pšenici, hrachu a sojových bobech. Už tehdy výzkumníci předpověděli, že v roce bude mít až 150 milionů pozemšťanů problém s přísunem nutných živin.

Evropané i obyvatelé dalších zemí, kteří mají rozmanitější jídelníček, jsou tímto vývojem ohroženi méně, dodávají vědci. Především chudší asijské země by tedy podle nich měly zapracovat na pestrosti potravin, které budou jejich občané v budoucnu konzumovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1