Klíště jako tajná biologická zbraň. Spiklenecká teorie možná povede k vyšetřování americké armády | info.cz

Články odjinud

Klíště jako tajná biologická zbraň. Spiklenecká teorie možná povede k vyšetřování americké armády

Lymská borelióza jako biologická zbraň vyvinutá v laboratořích Pentagonu? Tato konspirační teorie proběhla minulý týden francouzskými médii. Americký kongresman Chris Smith dokonce protlačil Sněmovnou reprezentantů pozměňovací návrh zákona, která žádá, aby ministerstvo obrany celou záležitost vyšetřilo.

Spojte si známou nemoc vyvolávající obavy u veřejnosti s Pentagonem, a vyjde vám spiklenecká teorie, která bude mít zaručený úspěch. Přesně takový scénář zažívala minulý týden Francie poté, kdy v médiích vyšla zpráva o tom, že lymská borelióza je pravděpodobně výsledek tajných experimentů s biologickými zbraněmi.

Jako první tuto teorii publikoval ve středu večer deník Ouest France, článek se rychle ocitl ve výběru Apple News na iPhonech, což mu přineslo stovky tisíc kliků. Kromě toho ho převzala i většina francouzských médií, včetně velkých deníků typu Le Monde.

Původním zdrojem spiklenecké teorie je kniha Chris Newbyové „Štípnutá: Tajné dějiny lymské boreliózy a biologických zbraní“ (Bitten: The Secret History of Lyme Desease and Biological Weapons), která vyšla v květnu ve Spojených státech. Autorka Chris Newbyová – o níž některá francouzská média psala jako o muži – lymskou boreliózou sama onemocněla, a poté přišla se svou senzační teorií.

Nemoc unikla z centra na ostrově Plum

Newbyová v médiích často vystupuje jako vědkyně nebo profesorka ze Stanfordské univerzity, ve skutečnosti jde ale jen o vědeckou redaktorku. Ve své knize vysvětluje vznik zákeřné nemoci jako výsledek testů v americké vládní laboratoři pro zvířecí nemoci na ostrově Plum (oblíbeném to místě autorů konspiračních teorií).

Aniž by přinesla jakékoliv důkazy, tvrdí Newbyová, že klíšťata vyvíjená jako biogické zbraně unikla z vědeckého centra a kontaminovala okolní populaci. Vážnost její teorii dal pak republikánský kongresman Chris Smith ze státu New Jersey, který protlačil dolní sněmovnou Kongresu požadavek na vyšetřování možných úniků biologických zbraní v letech 1950 až 1975. Pozměňovací návrh kongresmana ale musí ještě schválit Senát.

S nadšením se tématu chopila i francouzská odnož propagandistického kanálu Russia Today, která teorii označila za legitimní. Do vysílání si pak pozvala spisovatele Aymerika Montvilla, jenž je známý svými protiamerickými názory. Montville položil otázku, zda má ještě americký lid kontrolu nad vlastními zbraněmi.

Francouzský týdeník Le Point zprávu sice nejdříve převzal, později se ji ale rozhodl ověřit u nezpochybnitelného zdroje – amerického vědce Ricka Ostfelda z Cary Institute of Ecosystem Studies, jenž se klíšťaty přenášejícími lymskou boreliózu zabývá už desítky let. Ostfeld, mimo jiné jeden ze ředitelů Tick Project (Projekt klíště), vysvětluje, proč je tato teorie absurdní a proč mohou být klíšťata jen těžko vojenskými nástroji.

„Bakterie, jež roznáší lymskou boreliózu, se nazývá Borrelia burgdorferi a ve své nynější podobě existuje už 60 tisíc let,“ vysvětluje vědec. Její stopy nalezli archeologové během expedice časopisu National Geographic v lidském těle nalezeném v Alpách, které je staré pět tisíc let.

Lymskou boreliózou rovněž onemocněly některé exempláře křečka bělonohého nalezené počátkem 20. století v USA. Je tedy zjevné, že lymská borelióza je nemoc velmi stará a nemohla být vyvinuta v laboratořích Pentagonu.

Klíšťata jako nevhodná zbraň 

Kromě toho jsou klíšťata velmi pomalá, neumějí létat a mohou se přesouvat jen v rámci několika metrů. Na svého hostitele čekají běžně i dva roky, nemohou na něj skočit z větší vzdálenosti. Pokud už člověk lymskou boreliózou onemocní, choroba se v prvních týdnech či měsíci příliš neprojevuje, problémy nastávají až později. Bakterie se navíc nepřenáší mezi lidmi a je léčitelná antibiotiky. „Z těchto důvodů by nebyla moc účinnou biologickou zbraní,“ vysvětluje Ostfeld.

Jen ve Spojených státech onemocní ročně lymskou boreliózou na 400 tisíc lidí. Počet nemocných výrazně vzrostl v posledních dvou letech i v Česku, kde se vloni nakazilo asi 4500 lidí. Onemocnění se pozná podle červené skvrny v místě přisátí, nemoc se může vyvinout až do zánětů kloubů, šlach a kožních problémů. Poškodit ale může i nervovou soustavu a srdce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud