Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Koka nás živí.“ Kolumbie jí loni vypěstovala rekordní množství

„Koka nás živí.“ Kolumbie jí loni vypěstovala rekordní množství

V Kolumbii se loni pěstovalo nejvíce koky od roku 1994, proti roku 2015 nárůst činil 18 procent. S odkazem na úterní zprávu Bílého domu o tom dnes informovala agentura AP. Koka tak odhadem pokrývala 188 tisíc hektarů, což je pro srovnání téměř čtyřnásobně větší rozloha, než jakou má Praha.

Většina koky se pěstovala v odlehlých oblastech na jihu země. Místní rolníci, kteří desítky let žili pod nadvládou levicových povstalců, napjatě čekají na společný plán vlády a povstalců, který by měl umožnit, aby s pěstováním koky přestali a začali pěstovat legální plodiny.

Kolumbijská vláda loni podepsala mírovou dohodu s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), aby ukončila válku, která si vyžádala na 200.000 lidských životů. Obě strany se také mimo jiné dohodly na rozvoji zemědělských oblastí.

„Listy koky nás živí,“ vysvětluje devětačtyřicetiletý Eduardo Espinosa, který koku pěstuje už 17 let. „Pěstování nás jen vyčerpalo, vystavilo nás nepříjemné pozornosti a připravilo nás o iluze,“ dodává.

Bílý dům je ale přesvědčen, že dohoda mezi FARC a vládou přiměla mnoho farmářů pěstovat koku, protože vědí, že pokud se pěstování oficiálně vzdají, dostanou státní dotace, aby místo koky mohli pěstovat například brambory či ovoce.

Produkce kolumbijského kokainu začala stoupat v roce 2013 a od té doby měla vzestupnou tendenci - mimo jiné proto, že Kolumbie přestala kvůli zdravotním rizikům rozprašovat na pole s kokou ničivé chemikálie. „Přes 20 jsme rozprašovali na nelegální pole chemikálie, žádný velký úspěch se ale nedostavil,“ řekl agentuře AP kolumbijský vládní analytik Rafael Pardo.

Členové kolumbijské vlády společné s vedením FARC od podpisu smlouvy cestují do odlehlých oblastí a snaží se přesvědčit rolníky, aby se pěstování koky dobrovolně vzdali. Kolumbijská policie a armáda zatím dostala za úkol pole koky ničit. Vláda doufá, že tak do konce tohoto roku zničí 100.000 hektarů koky.

Zatím asi 55 tisíc rodin souhlasilo, že koku pěstovat přestanou. Experti jsou ale skeptičtí a nevěří, že se chudí rolníci pěstování koky zcela vzdají. Jednomu rolníkovi totiž každý rok vydělá průměrně 1 180 dolarů (asi 30 tisíc korun). Rostlina teď přináší živobytí zhruba 82 tisícům rodinám. Úspěšnost mírové dohody podle úřadů na snížení produkce koky ale závisí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1