Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kolik stojí afghánský život? Tisíc, deset tisíc, nebo nic

Kolik stojí afghánský život? Tisíc, deset tisíc, nebo nic

Zabili jsme při bojích vašeho příbuzného? Pak dostanete kompenzaci. Tak postupuje v Afghánistánu americká armáda. Ačkoli neexistuje nařízení, které by Američanům přikazovalo „vykupovat“ zabité afghánské civilisty, většinou se tak děje. Vojáci ale nemají žádnou směrnici, podle které by mohli určit, kolik za zmařený život příbuzným vyplatí. Vznikají proto zvláštní situace, kdy smrt blízkých vyvažují veskrze směšné částky rozdělované bez jasného klíče.

V březnu 2014 vyplatila americká armáda jednomu afghánskému muži za zabití jeho syna při operaci poblíž hranic s Íránem tisíc amerických dolarů. O šest měsíců později daly americké vojenské síly ve stejné provincii jinému otci zabitého dítěte 10 tisíc dolarů. A 68letý Haji Allah Dad nedostal nic, přestože při operaci u města Kundúz ztratil 20 příbuzných. Kdo ale určuje, kdy si pozůstalí kompenzaci zaslouží a jak velkou?

Američané v Afghánistánu bojují už 16 let a za tu dobu administrativa nedokázala vytvořit jednotné směrnice, které by ošetřovaly přístup k rodinám obětí. Zvláštní je, že neexistuje žádné nařízení, které by armádu zavazovalo k vyplácení částek za mrtvé civilisty. Američané to údajně začali dělat hlavně proto, že obdobně postupoval Talibán, který kompenzoval rodiny obětí a dostával je tím na svoji stranu. Tohoto způsobu emoční války se Američané zalekli a začali proto pozůstalým od roku 2005 rovněž vyplácet peníze za zmařené životy.

Lidskoprávní aktivisté ale odporují, že způsob, jakým se armáda stará o vyrovnání křivd, není vhodný a může kvůli rozdílným výškám odškodného za jinak podobné případy působit naopak křivdy. Neexistují totiž žádná přesná pravidla, která by určovala, kolik má kdo za smrt blízkého dostat. Mluvčí Pentagonu řekl, že výši kompenzace nechávají USA na rozhodnutí velitelů přímo v terénu. „Výše kondolenční platby v Afghánistánu je založena na kulturních normách dané oblasti, informacích od našich afghánských partnerů a na okolnostech incidentu,“ vysvětluje mluvčí Adam Stump.

Vyplácení různé výše odškodnění může působit zmatečně. Někteří ale nedostanou peníze vůbec, což je případ Haji Allaha Dada, kterému zemřelo při bojích v Kundúzu 20 členů rodiny. V tomto případě nechala americká strana odškodnění na afghánských úřadech, které slibovaly 1 500 dolarů za každou smrt. Stát ale peníze nevyplatil a mluvčí Pentagonu odmítl jednotlivé případy vyplácení peněz komentovat. To ale vnáší do tak citlivé problematiky ztráty příbuzných další pocit nespravedlnosti. A to Američané přitom vyplácí peníze skutečně dobrovolně, aniž by je k tomu něco zavazovalo.

Podle nově odtajněných materiálů americké armády vyplatily USA od konce roku 2013 do roku 2016 na kompenzacích za zabité civilisty už celkem 1,2 milionu dolarů. Odškodnily tak 101 zabitých Afghánců a 270 dalších zranění. Asi nejznámějším případem odškodnění byla situace po propíraném chybném náletu na místo nedaleko Kundúzu, kde bomby zasáhly i nemocnici, kterou vedli Doktoři bez hranic. Zemřelo tehdy 42 lidí a 37 se jich zranilo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1