Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kolumbie podepsala nové příměří s rebely. Vydrží tentokrát?

Kolumbie podepsala nové příměří s rebely. Vydrží tentokrát?
 

Na nové dohodě se zástupci vlády a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) dohodli v kubánské Havaně. Pro obyvatele, kteří v říjnovém referendu odmítli její předchozí podobu, by měla být podle obou stran přijatelnější. 

„Dospěli jsme k nové dohodě s cílem ukončit ozbrojený konflikt. Dohoda zahrnuje změny, upřesnění a návrhy předložené nejrozmanitějšími částmi společnosti," uvedly strany ve společném prohlášení.

„Nová dohoda je příležitostí vyjasnit pochyby, ale především všechny sjednotit."
Humberto de la Calle, kolumbijský vládní vyjednavač

Původní historickou dohodu podepsal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos 26. září s cílem ukončit více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy čtvrt milionu Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí. Dohodě předcházely čtyři roky jednání v Havaně. Kolumbijci ji pak ale v hlasování těsně odmítli. Podle kritiků byla příliš shovívavá k povstalcům.

„Nová dohoda je příležitostí vyjasnit pochyby, ale především všechny sjednotit," prohlásil vládní vyjednávač Humberto de la Calle, který společně s vyjednávačem povstalců Ivánem Márquezem nový dokument podepsal. Vyjednávač vlády nicméně neupřesnil, zda bude dohoda znovu předložena voličům k posouzení v referendu či zda o ní bude hlasovat parlament, napsala agentura AP.

Změny se mají týkat hlavně justice, trestů pro bojovníky obviňované z válečných zločinů a odškodnění obětí konfliktu. Ti, kdo nesou odpovědnost za zločiny, si své tresty řádně odpykají, ujistil Humberto de la Calle.

Podle nové dohody budou muset rovněž povstalci předložit výčet získaných peněz a majetku. Účastníci konfliktu, kteří čelí obvinění z drogových zločinů, stanou před vysokými soudy.

Prezident Santos uvedl, že se naopak nepodařilo prosadit požadavek odpůrců dohody, aby povstalečtí vůdci nesměli kandidovali ve volbách. Žádné funkce jim nebudou automaticky přiděleny, ale kandidovat mohou, prohlásil Santos. Za svou snahu o vyřešení konfliktu letos získal Nobelovu cenu za mír. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1