KOMENTÁŘ: Izrael nemá v syrském konfliktu přátele. Snad jen Američany, kteří se ale nemíní spálit

Pavel Novotný

Máte léta nepříjemného souseda. Plive vám na rohožku a doma nahlas vyřvává, abyste slyšel přes zeď. Jaký jste darebák. A jak celý dům vaším příchodem trpí. Na společné chodbě se Vám ale vyhýbá. Jednoho dne se odvedle začnou ozývat hádky, přijde rozvod. Vrávorající soused už nemá na nájem ani večírky, proto si do bytu nastěhuje kumpány. První vás nemá rád od pohledu. Druhý se tváří jako milius, proti urážkám nezasáhne, zato dokola opakuje: „Hlavně klid…“ Izrael je teď v podobné situaci.

Syrskému sousedovi Izraele, tedy režimu Bašára Asada, přišli v občanské válce pomoci proti vlastním občanům i všelijakým teroristům jak íránské Revoluční gardy se svými spojenci, tak ruští vojáci.

Teheránští gardisté i libanonští šíité z hnutí Hizballáh brojí proti Izraeli otevřeně. V roce 2006 se židovský stát s šíitskými radikály střetl. Byl jsem tehdy v Libanonu a navzdory všem proklamacím to byl Izrael, kdo jasně zvítězil. Hizballáh se zařekl, že v boji nepřestane, v čemž mu nadále pomáhá Írán – jeho druh, mecenáš i stvořitel. Židovský stát od začátku syrského občanského konfliktu vojensky brání tomu, aby Hizballáh získal sofistikované zbraně od damašské armády. Všichni vědí, co Izrael nikdy nepotvrdil, ale ani nepopřel: hrozilo-li, že šíitská organizace posílí, vzlétly židovské rakety nebo letouny…

Smlouvy ukázaly, jak chtěl Okamura zatočit s penězi Úsvitu. 46 milionů mělo jít přímo jemu

sinfin.digital