Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komise si na sebe ušila bič, polská vláda situace náležitě využije, tvrdí experti

Kvůli kontroverzní soudní reformě, se kterou Polsko začalo po nástupu vlády strany Právo a Spravedlnost, vede Brusel s Varšavou otevřený spor už řadu měsíců. Ta pravá válka však odstartovala až dnes – Evropská komise spustila postup podle článku sedm lisabonské smlouvy, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv. To však budou muset posvětit i členské státy, pro které nebude hlasování proti Polsku nic příjemného. Kdo se bude v napjaté atmosféře naopak vyžívat, bude podle odborníka z Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála polská vláda. Proč? A jaký vývoj se dá nyní čekat? 

Evropská komise se dlouhou dobu snažila na Polsko zatlačit, aby přibrzdilo s přijímáním zákonů, které podle Bruselu ohrožují nezávislost polských soudů. Nesčetná varování ale s Varšavou nepohnula ani o píď a opakovaně odmítla ze sporné reformy soudního systému jakkoliv vycouvat. Minulý týden navíc polský parlament schválil další kontroverzní reformu, která mění volební zákon a posiluje pravomoci ministra vnitra a parlamentu na úkor volební komise.

Komise se proto rozhoupala ke krajnímu řešení, které v unii zatím nemá obdoby – navrhla proti Polsku spustit článek sedm lisabonské smlouvy. Komise tak z rukávu vytáhla nejsilnější donucovací prostředek, který má zemi přimět, aby dodržovala základní evropské hodnoty podle článku 2, jako je svoboda, demokracie a dodržování principů právního státu.

„Nové zákony byly přijaty oběma komorami polského parlamentu, aniž by byly vzaty v potaz dřívější doporučení Evropské komise a Rady Evropy, rozhodnutí Komise se proto dalo očekávat. Komise už jednoduše neměla další prostor pro manévrování,“ řekla pro INFO.CZ polská politoložka Agnieszka Cianciaraová z Polské akademie věd s tím, že pokud státy čtyřpětinovou většinou skutečně rozhodnou, že byly porušeny zásady EU, „bude to velké“.

Komise tak po dvou letech směrem k Polsku přitvrdila, podle ředitele výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála však eurokomisařům došla trpělivost především s nimi samotnými. „Stanovili několik deadlinů a publikovali řadu doporučení, ale nic se nedělo. Něco proto už udělat museli. Řekl bych, že si na sebe Komise ušila bič už tím, že se tou záležitostí začala zabývat, a teď už jí nezbývá nic jiného, než se do toho opřít,“ řekl pro INFO.CZ odborník na polskou politiku z AMO.

Jaké budou další kroky?

Přestože je dnešní krok Komise důležitým mezníkem ve dvouletém sporu o polskou reformu soudního systému, neznamená to, že by Polsku byly uloženy sankce hned. Naopak k nim vede ještě dlouhá cesta a je otázkou, jaké jsou šance, že na ně vůbec dojde.

„Státy musí nejdřív čtyřpětinovou většinou, což je 22 členských států, rozhodnout, že existuje nebezpečí, že členský stát závažně porušuje hodnoty uvedené v článku 2. Polsko následně vyslechnou a až poté na návrh třetiny členských států nebo Komise můžou evropské země jednomyslně rozhodovat, že byly hodnoty skutečně narušeny,“ říká Dostál s tím, že se Komise neobejde ani bez souhlasu Evropského parlamentu, což ale podle dosavadních deklarací europoslanců nebude velký problém.

Teprve poté dojde na hlasování o tom, jaké sankce si Polsko za porušování hodnot unie zaslouží. „O tom budou země EU rozhodovat kvalifikovanou většinou, kdy může být navrhnuto i pozastavení jeho hlasovacích práv,“ popisuje Dostál s tím, že než dojde k samotnému hlasování, bude to ještě trvat.  „Ten zlomový moment ale tkví v tom, že už to není jen v Berlaymontu (sídlo Evropské komise – pozn. redakce), ale posouvá se to na Radu EU, kde se k tomu členské státy budou muset vyjádřit,“ říká analytik AMO.

Odhadovat výsledek prvního hlasování, během kterého bude zapotřebí čtyřpětinová většina zemí EU, je těžké. První vlaštovkou, která podporu Komise razantně odmítla, je Maďarsko. Tamní vicepremiér Zsolt Semjén se totiž dnes nechal slyšet, že jeho země je připravena řízení proti Polsku vetovat. „Polsko-maďarské přátelství a závazky maďarské vlády vůči smlouvám nám ukládají vystoupit proti kroku Evropské komise na všech fórech,“ citovala Semjéna agentura MTI.

„Co když Komise nezíská podporu 22 zemí podle článku 7.1?,“ klade si otázku polská politoložka, podle které by na takovém scénáři prodělala celá unie. „Teoreticky je to možné, přestože se dá čekat, že Komise před spuštěním procedury s něčím takovým kalkulovala. Členské státy si jsou vědomé toho, že případný krach nebude jen prohrou Komise, ale celé EU. Taková prohra by znamenala, že EU není schopná vynucovat princip loajální spolupráce a její důvěryhodnost právního a politického uskupení by klesla na nulu,“ tvrdí Cianciaraová.

Pro členské země to nebude nic příjemného

Jak se k situaci postaví ostatní země, zatím není jasné, podle Dostála to však pro ně nebude nic, po čem by toužily. „Řekl bych, že pro řadu členských států to je velmi nepříjemné, a zajímá mě, jak se k tomu postaví česká vláda,“ říká Dostál s tím, že na rozdíl od programového prohlášení předchozí vlády se to z pera Andreje Babiše Polsku vůbec nevěnuje.

Nový český premiér dnes sdělil jen to, že se k problému postaví až po dalších konzultacích mezi Varšavou a Bruselem. K prvnímu rozhovoru mezi polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedou Evropské komise Jeanem Claudem-Junckerem by mělo dojít 9. ledna. Polsko totiž od Komise dostalo tři měsíce na to, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit. Leccos by mohly ovlivnit právě rozhovory v Bruselu.

Kromě Česka bude stanovení postoje k polské krizi oříškem hlavně pro Německo. „Pro Německo to bude těžké. Berlín dlouho razí rétoriku, že věří, že se to mezi Polskem a Komisí vyřeší a nabádá obě strany k dialogu, jinak se k tomu ale německá vláda nevyjadřuje. Občas k tomu něco řeknou samostatně poslanci nebo europoslanci, ale Německo jako celek ne. Německo nestojí o to, aby si rozházelo vztahy s Polskem, na kterých léta usilovně pracuje,“ tvrdí Dostál. Přesto německá vláda krok Komise dnes podpořila s tím, že rozhodnutí předcházel intenzivní dialog, a stejně zareagovala i Francie.

Ať už řízení dopadne jakkoliv, politiku polské konzervativní vlády to podle Dostála nezmění. „Pokud ano, hodně by mě to překvapilo, protože pro polskou vládu v čele se stranou Právo a spravedlnost je to poměrně příjemná situace – budou moct říkat: Podívejte se, všichni jsou proti nám,“ dodává odborník s tím, že preference vládní strany PiS to rozhodně neohrozí.

Jeho tvrzení dokládá i Cianciaraová, podle které jde veřejné mínění o sporu s Bruselem ruku v ruce s podporou strany, která se stabilně pohybuje kolem 40 procent. „Důležitou úlohu hrají státem kontrolovaná média, která záležitost konstantně prezentují jako spiknutí Bruselu, Berlína, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a opozičních stran proti obyčejným Polákům. To znamená, že podpora vládnoucí strany může dočasně růst. Pokud ale bude hlasování v Radě pro Komisi úspěšné, podpora vládní strany může spadnout,“ uzavírá polská politoložka.