Komunální volby v Rusku: Vítězství slaví Kreml i opozice | info.cz

Články odjinud

Komunální volby v Rusku: Vítězství slaví Kreml i opozice

Jednotný den hlasování, který proběhl 8. září, ukončil období protestů a také zaznamenaných, velmi mírně řečeno, nepravidelností v rámci hlasování. Ačkoli zjevné podvody, stejně jako „vyčištění“ komunálních voleb od velké části nepohodlných kandidátů, zpochybňují legitimitu celého procesu, není možné zhodnotit jejich opravdový dopad. Článek se tak zaměřuje na ohlášené výsledky voleb s tím, že skutečnost podvodů a machinací nijak nezpochybňuje. Lze přitom konstatovat, že vítězství slaví jak vládní Jednotné Rusko, tak i opozice, jejímž neformálním vůdcem je Alexej Navalnyj.

Komunální volby se konaly ve více než 80 regionech Ruské federace. Jednotné Rusko oslabilo v Moskvě, ale straně se podařilo získat všech šestnáct míst gubernátorů, o které se hrálo, a úspěšné bylo i co do celkového počtu členů místních zákonodárných sborů. Podle politologů tak nebyly výsledky vládní strany špatné, zvláště v kontextu důchodové reformy a obecně neuspokojivé hospodářské situace v zemi. Celkově se počítalo s mnohem horším skóre.  

Fiasko zažilo Jednotné Rusko jen v Chabarovském kraji, kde místní gubernátor, který je členem Liberálně-demokratické strany Ruska, obhájil svoji pozici a prosadil do místního zákonodárného sboru členy své strany, zatímco kandidátka Jednotného Ruska vedená ultranacionalistkou („proslula“ popěvkem „Od Oděsy až po Kreml, sahá moje Rusko“) Vikou Cyganovou zcela propadla. Až komicky (s ohledem na ruské poměry) přitom zněly stížnosti výkonného šéfa Jednotného Ruska Andreje Turčaka na to, že místní gubernátor použil administrativní nástroje pro prosazení svých kandidátů. Ne, že by bylo možné pochybovat o samotném faktu, jen jde prostě o model „zloděj křičí, chyťte zloděje“.  

Nebyl to přitom jediný propadák, který státní strana zaznamenala. V Moskvě neprošli do místní Dumy někteří z významných kandidátů, jako byl například šéf místní pobočky Jednotného Ruska Andrej Metělskij nebo prorektorka VŠE Valerija Kasamara. I přes celkové vítězství ve volbách, kde prokremelská strana získala 25 ze 45 hlasů, lze takový výsledek považovat za ne zrovna uspokojivý. Jednotné Rusko ztratilo přibližně třetinu míst, když jich původně mělo 38. Její kandidáti navíc museli namísto kandidatury pod hlavičkou strany vystupovat jako nezávislí. Zatímco dříve Jednotné Rusko znamenalo téměř jistotu, že kandidát bude zvolen, nyní byla účast na kandidátce spíše přítěží, a to hlavně v Moskvě.

Alexej Navalnyj se také netají spokojeností s výsledky voleb, byť omezenými na Moskvu. Do moskevské Dumy se dostalo devatenáct z jím doporučovaných kandidátů. Jeho „chytré hlasování“ tak slavilo úspěch. Navalnyj v něm doporučoval volit nejpopulárnějšího z kandidátů, který není přímo svázaný s oficiální mocí, ať půjde o kandidáta komunistů či Liberálně-demokratické strany Ruska. Pochopitelně, ne všichni kandidáti, které doporučoval, vyhráli díky jeho přímluvě, ale i tak může slavit, zvláště v kontextu všemožných zákazů registrace či jiných obstrukcí. Například již jmenovaná Valerija Kasamara prohrála v obvodě, kde nebyl k volbám připuštěn jeden z nejvýznamnějších opozičních představitelů Ilja Jašin, s naprosto neznámým kandidátem Magometem Jandievem, jenž byl podpořen právě „chytrým hlasováním“. O jeho „reálnosti“ svědčí nejlépe to, že na svoji „kampaň“ neutratil ani rubl.

Podobně komický nádech získala i kandidatura Alexandra Sergejeviče Solovjova (ten alespoň na „kampaň“ utratil 5000 rublů, tedy něco málo přes 1500 korun), který šel do voleb jako klasický spoiler – kandidát, jenž má odebrat hlasy stejnojmennému kandidátovi opozice. Problémem nicméně bylo, že i poté, co nebyl opoziční kandidát do voleb registrován, účast tohoto spoilera nebyla zrušena. „Chytré hlasování“, kdy jej doporučil jak Alexej Navalnyj, tak i Michail Chodorkovskij, který byl jinak k této taktice skeptický, způsobilo, že se Solovjov dostal do Mosgordumy na úkor kandidátky podporované ústřední mocí. Jediným problémem je, že tohoto úspěšného kandidáta nikdy nikdo neviděl a v současné době ani nemůže nalézt. 

Obě strany, oficiální moc i opozice, si tak nárokují vítězství. Svým způsobem mají obě pravdu, protože Jednotné Rusko nedopadlo tak špatně, jak se čekalo, navíc v klíčových gubernátorských volbách získalo všechna místa. Opozice zase i přes obstrukce ze strany státní moci zaznamenala několik úspěchů v Moskvě a opět se stala viditelnější. Dalším motivem, který ještě není úplně zřejmý, se může stát přesun systémové opozice, jmenovitě komunistů, blíže k pozicím opozice reálné.   

O tom, že Kreml nebere na lehkou váhu potenciální nebezpečí opozice pro systém, svědčí i policejní razie, které se uskutečnily prakticky bezprostředně po volbách ve štábech Alexeje Navalného. Policie odebírala počítače či blokovala konta nejbližším spolupracovníkům, přičemž oznámeným důvodem bylo praní špinavých peněz. Jaká činnost byla zdrojem těchto špinavých peněz, policie neoznámila, a tak zůstává nejracionálnějším vysvětlením účelovost daného obvinění. Snahou je tak zjevně zastrašit a zpochybnit Navalného. Problémem ovšem je, že pokud se na veřejnost nedostane opravdu přesvědčivý důkaz nějakého zločinu, což se zatím nepovedlo, Alexej Navalnyj, jako již zkušený politik, může celou situaci využít ve svůj prospěch.

  

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud