Konec diktátora. Proč a jak Chilané před třemi dekádami skoncovali s Pinochetovou vládou

Jen málo osobností světové politiky druhé poloviny 20. století vyvolávalo a stále vyvolává takové kontroverze jako Augusto Pinochet. Vládce Chile v letech 1973–1988/90, voják a politik, celým jménem Augusto José Ramón Pinochet Ugarte (1915–2006). Zatímco nemalá část vyšších a středních vrstev v Chile i v zahraničí a politická pravice vůbec jej dodnes vnímá jako zachránce země před komunistickou či obecně řečeno radikálně levicovou diktaturou se všemi hrůzami, které k takové vládě patří, levice na celém světě v něm spatřuje „dokonalou ukázku“ (proto)fašistického pučisty a vojenského diktátora, stojícího v čele krvelačné junty zaprodané americkému imperialismu. Jaký generál Pinochet byl a jak to bylo s jeho vládou doopravdy?

 

Je to sotva pár dní, kdy uplynulo jednatřicet let od 5. října 1988 – zlomového dne, od něhož se začal odvíjet konec Pinochetovy vlády. Právě tehdy se v Chile konalo referendum o dalším setrvání prezidenta u moci. Již samotný fakt, že se Pinochet, stojící v čele země od roku 1973, rozhodl pro vypsání všelidového hlasování, v němž měli Chilané rozhodnout, zda si přejí, aby jim i nadále vládl, vypovídá mnohé o povaze jeho režimu, zejména v jeho pozdní fázi.

Představa, jak jiní, ryzí diktátoři, jako byli Adolf Hitler, Benito Mussolini a Josif Vissarionovič Stalin, či Pinochetovi současníci, například Fidel Castro, vypisují referenda o své politické budoucnosti, je více než komická. Pinochet to v roce 1987 z mnoha různých důvodů udělal. A poté, co získal „jen“ 44 % hlasů (56 % Chilanů, kteří k referendu přišli, hlasovalo proti), skutečně začal připravovat zemi na nové poměry a na plně demokratickou vládu, jež byla s jeho, byť poněkud váhavým souhlasem v roce 1990 obnovena.

Kovář: Německo, Německo, už nikdy nade všecko!

sinfin.digital