Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Konec moderního otroctví.“ V USA probíhá největší stávka vězňů v historii, čeho chtějí docílit?

„Konec moderního otroctví.“ V USA probíhá největší stávka vězňů v historii, čeho chtějí docílit?

Od 21. srpna do 9. září má trvat stávka, které se účastní vězni v nejméně 17 amerických státech – údajně tak jde o největší stávku trestanců v americké historii. Vězni, kteří volají po konci „moderního otroctví“, jsou často nucení pracovat za almužnu a nelíbí se jim ani podmínky ve věznicích. Na stůl proto dali celkem deset požadavků, kterých by chtěli dosáhnout – ať už hladovkou, přerušením práce nebo demonstrací vsedě.  

Kromě snahy prosadit lepší podmínky pro americké trestance je hlavním spouštěčem stávky smrt sedmi vězňů, kteří zahynuli během dubnových nepokojů v nápravném zařízení Bishopville v Jižní Karolíně. Násilnosti tehdy vyvolaly vzájemné spory mezi vězni, do kterých se následně zapojili trestanci ze tří bloků, a nepokoje skončily tragédií. Incident, který je podle serveru The Intercept tím nejhorším v amerických věznicích za posledních 25 let, se tak stal hlavním motorem současné stávky.

Protestem však vězni chtějí upozornit především na údajné vykořisťovatelské praktiky amerických nápravných zařízení. „Vězni chtějí být oceněni jako přispěvatelé do naší společnosti,“ vysvětluje pro americký server Vox mluvčí stávky Amani Sawariová, která upozorňuje na to, že vězni nejsou za svou práci oceněni odpovídajícím způsobem.

Příkladem „mizerného“ odměňování amerických vězňů mohou být například nedávné požáry v Kalifornii, kdy byli jako dobrovolní hasiči nasazeni i trestanci – za práci dostali dolar na hodinu plus další dva dolary za každý den. Sawariová tak problém s nízkými mzdami a někdy i nucenou prací amerických vězňů označuje za „moderní otroctví“.

 „Jediné, co mohou vězni využít, je jejich vlastní tělo. Pokud se rozhodnou, že nebudou pracovat a budou jen tak sedět v hlavní budově nebo jídelní části, nepůjdou během času obědů či večeří do kuchyně nebo se rozhodnou, že nebudou uklízet a pracovat na dvorku, jsou to jejich jediné páky, které mají. Věznice nemohou bez práce vězňů fungovat,“ říká mluvčí stávky pro Vox.

Sawariová zároveň upozorňuje na to, že právě špatné podmínky a nelidské zacházení s vězni byly jedním z důvodů, proč v dubnu nepokoje v jihokarolínské věznici vypukly. Někteří z vězňů totiž byli přemístěni do jiných cel, kde měli horší podmínky.

„Celý den byli pod zámkem. Nebylo jim dovoleno jíst nebo používat koupelnu. Museli sdílet cely s členy znepřátelených gangů. A nakonec jim byly odebrány i skříňky, takže neměli žádné bezpečné místo pro své osobní věci, což způsobilo mezi vězni napětí – rozhoření bojů bylo nevyhnutelné,“ dodává.

Trestanci proto požadují, aby se podmínky ve věznicích zlepšily tak, aby trestanci měli více práv a peněz za svou práci, ale i lepší přístup k rehabilitačním programům a nedocházelo zde k rasové diskriminaci. Těchto a dalších požadavků chtějí dosáhnout především tím, že přestanou pracovat, budou držet hladovku nebo nebudou nakupovat ve věznických kantýnách. Tím však riskují odvetu ze strany ostrahy věznic, která je může přemístit na samotku nebo jim zakázat telefonování a dopisování s blízkými.

Den ukončení stávky přitom nebyl vybrán náhodně – 9. září 1971 totiž došlo v americké věznici Attica ve státě New York k největšímu povstání svého druhu ve Spojených státech. O čtyři dny však byla ukončena brutálním zásahem policie, při kterém přišlo o život 39 lidí. Vězni tak chtějí připomenutím událostí z roku 1971 úřadům vyslat jasný signál. „Chceme vyslat zprávu, že pokud se věci nezmění, riskujete další Atticu,“ varuje jeden z vězňů pro Intercept.

 

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232