Články odjinud

„Konec moderního otroctví.“ V USA probíhá největší stávka vězňů v historii, čeho chtějí docílit?

„Konec moderního otroctví.“ V USA probíhá největší stávka vězňů v historii, čeho chtějí docílit?

Od 21. srpna do 9. září má trvat stávka, které se účastní vězni v nejméně 17 amerických státech – údajně tak jde o největší stávku trestanců v americké historii. Vězni, kteří volají po konci „moderního otroctví“, jsou často nucení pracovat za almužnu a nelíbí se jim ani podmínky ve věznicích. Na stůl proto dali celkem deset požadavků, kterých by chtěli dosáhnout – ať už hladovkou, přerušením práce nebo demonstrací vsedě.  

Kromě snahy prosadit lepší podmínky pro americké trestance je hlavním spouštěčem stávky smrt sedmi vězňů, kteří zahynuli během dubnových nepokojů v nápravném zařízení Bishopville v Jižní Karolíně. Násilnosti tehdy vyvolaly vzájemné spory mezi vězni, do kterých se následně zapojili trestanci ze tří bloků, a nepokoje skončily tragédií. Incident, který je podle serveru The Intercept tím nejhorším v amerických věznicích za posledních 25 let, se tak stal hlavním motorem současné stávky.

Protestem však vězni chtějí upozornit především na údajné vykořisťovatelské praktiky amerických nápravných zařízení. „Vězni chtějí být oceněni jako přispěvatelé do naší společnosti,“ vysvětluje pro americký server Vox mluvčí stávky Amani Sawariová, která upozorňuje na to, že vězni nejsou za svou práci oceněni odpovídajícím způsobem.

Příkladem „mizerného“ odměňování amerických vězňů mohou být například nedávné požáry v Kalifornii, kdy byli jako dobrovolní hasiči nasazeni i trestanci – za práci dostali dolar na hodinu plus další dva dolary za každý den. Sawariová tak problém s nízkými mzdami a někdy i nucenou prací amerických vězňů označuje za „moderní otroctví“.

 „Jediné, co mohou vězni využít, je jejich vlastní tělo. Pokud se rozhodnou, že nebudou pracovat a budou jen tak sedět v hlavní budově nebo jídelní části, nepůjdou během času obědů či večeří do kuchyně nebo se rozhodnou, že nebudou uklízet a pracovat na dvorku, jsou to jejich jediné páky, které mají. Věznice nemohou bez práce vězňů fungovat,“ říká mluvčí stávky pro Vox.

Sawariová zároveň upozorňuje na to, že právě špatné podmínky a nelidské zacházení s vězni byly jedním z důvodů, proč v dubnu nepokoje v jihokarolínské věznici vypukly. Někteří z vězňů totiž byli přemístěni do jiných cel, kde měli horší podmínky.

„Celý den byli pod zámkem. Nebylo jim dovoleno jíst nebo používat koupelnu. Museli sdílet cely s členy znepřátelených gangů. A nakonec jim byly odebrány i skříňky, takže neměli žádné bezpečné místo pro své osobní věci, což způsobilo mezi vězni napětí – rozhoření bojů bylo nevyhnutelné,“ dodává.

Trestanci proto požadují, aby se podmínky ve věznicích zlepšily tak, aby trestanci měli více práv a peněz za svou práci, ale i lepší přístup k rehabilitačním programům a nedocházelo zde k rasové diskriminaci. Těchto a dalších požadavků chtějí dosáhnout především tím, že přestanou pracovat, budou držet hladovku nebo nebudou nakupovat ve věznických kantýnách. Tím však riskují odvetu ze strany ostrahy věznic, která je může přemístit na samotku nebo jim zakázat telefonování a dopisování s blízkými.

Den ukončení stávky přitom nebyl vybrán náhodně – 9. září 1971 totiž došlo v americké věznici Attica ve státě New York k největšímu povstání svého druhu ve Spojených státech. O čtyři dny však byla ukončena brutálním zásahem policie, při kterém přišlo o život 39 lidí. Vězni tak chtějí připomenutím událostí z roku 1971 úřadům vyslat jasný signál. „Chceme vyslat zprávu, že pokud se věci nezmění, riskujete další Atticu,“ varuje jeden z vězňů pro Intercept.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud