Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Konec obviňování, začněte spolupracovat.“ Eurokomisař svolává ministry kvůli aféře s vejci

„Konec obviňování, začněte spolupracovat.“ Eurokomisař svolává ministry kvůli aféře s vejci

Eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin hodlá svolat schůzku ministrů zemí zasažených aférou s insekticidem ve vejcích, mezi kterými je především Německo, Belgie a Nizozemsko. Komisař Vytenis Andriukaitis chce země sezvat k jednomu stolu, aby se přestaly vzájemně obviňovat a začaly mezi sebou spolupracovat.

Skandál vypukl minulý týden, když se v obchodech několika evropských zemí objevily miliony vajec obsahující jedovatý insekticid fipronil. Ačkoli byla závadná vejce zjištěna i v několika dalších státech, nejvíce byly zasaženy Německo, Belgie a Nizozemsko. Jejich úřady se pak začaly vzájemně kritizovat při hledání viníků.

„Obviňování a očerňování nikam nevede a já s tím chci skoncovat,“ uvedl dnes podle Reuters eurokomisař Andriukaitis. Jednání ministrů a úřadů odpovědných za bezpečnost potravin by chtěl svolat nejpozději do konce září.

Policie v Belgii a Nizozemsku provedla v souvislosti s hledáním viníků několik razií, v Nizozemsku byli zadrženi dva firemní manažeři, kteří zřejmě použili insekticid v drůbežárnách. Úřady těchto zemí se v posledních dnech vzájemně obviňovaly, že dopustily, aby se jedovatá látka dostala bez kontroly do potravin.

„Musíme spolupracovat, abychom se dokázali poučit a pohnout kupředu, místo abychom ztráceli energii při ukazování prstem na toho druhého,“ zdůraznil Andriukaitis.

Fipronil bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický. Jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí.

Vedle tří zmíněných zemí se zasažená vejce objevila i v Británii, Dánsku či Rumunsku.

Francouzský ministr zemědělství Stéphane Travert dnes prohlásil, že v jeho zemi se již prodalo přes 200.000 vajec dovezených z Belgie a Nizozemska, v nichž byla zjištěna přítomnost fipronilu. Obsah této látky byl však podle provedených testů tak nízký, že mohla být zkonzumována „bez vlivu na lidské zdraví“, řekl ministr podle agentury AFP.

Aféra mezitím dorazila i do Polska, kde místní úřady zachytily zásilky potenciálně kontaminovaných vajec ve třech vojvodstvích. "Ke spotřebitelům se vejce nedostala. Budou buď zničena, nebo vrácena německému dodavateli," řekl televizi TVN 24 mluvčí inspekce Jan Bondar. Dodal, že jde o 40.000 natvrdo uvařených vajec bez skořápky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1