Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec uprchlických kvót, jsou neefektivní. Předseda Evropské rady Tusk má navrhnout jiné řešení

Konec uprchlických kvót, jsou neefektivní. Předseda Evropské rady Tusk má navrhnout jiné řešení

Evropská unie by mohla opustit celou ideu přerozdělovacích uprchlických kvót a místo toho přijmout nějaké jiné řešení situace, prohlásí tento týden na summitu Evropské rady její předseda Donald Tusk. „Pokud v příštích šesti měsících nedojde mezi členskými státy ke konsenzu, tak navrhnu alternativní řešení,“ uvede Tusk ve svém projevu, který předem nahlédnul deník Guardian.

Česká republika s Polskem a Maďarskem mohou slavit. Jejich tvrdohlavost, s jakou země odmítaly zavádění „bruselských“ uprchlických kvót se jim vyplatila a dosáhly – navzdory žalobě Evropské komise – svého. Totiž že žádné uprchlické kvóty nakonec možná ani nebudou.

Předseda Evropské rady Tusk by měl evropským státníkům během nadcházejícího summitu navrhnout, aby během příštího půl roku buď došli ke společnému řešení, nebo celý systém kvót opustily. Pokud se zemím najít společnou řeč nepodaří, což je velmi pravděpodobné, navrhne Tusk alternativy. Mezi ně by mohla patřit větší snaha Evropy řešit migrační krizi v místě jejího původu, tedy za hranicemi kontinentu. Konkrétní opatření tak zahrnují například finanční pomoc syrským uprchlíkům, Turecku, či Africe.

Pro systém kvót, který je v rámci širší imigrační politiky nazvané Dublin IV, se přitom již dříve vyslovil Evropský parlament, byť někteří čeští poslanci, například Tomáš Zdechovský, proti jeho oficiální pozici protestovali. „Systém nemůže být nastaven tak, že se z centra všem něco nařídí, a pokud se to státům nebude líbit, tak dostanou pokutu. To je přesně způsob, který následně může lidi proti Evropské unii štvát,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ Zdechovský. O přijetí nové evropské legislativy však nakonec rozhoduje Evropský parlament v součinnosti s Evropskou radou.

Podle Tuska nicméně systém uprchlických kvót prozatím mnoho dobrého nepřinesl. „Pouze členské státy jsou schopny zvládnout migrační krizi efektivně,“ tvrdí Tusk v návrhu svého projevu. „Role Evropské unie je nabídnout členským státům plnou podporu v rozličných atributech jejich azylové a migrační politiky, nicméně unie nemá ani kapacitu, ani legální právo nahradit v tomto ohledu členské státy,“ dodává Tusk.

Předseda Evropské rady se rovněž domnívá, že systém uprchlických kvót je jen vodou na mlýn zastánců tvrdé linie vůči Evropské unii – například Orbánova Maďarska či Kaczynského Polska. Právě tyto státy se totiž vůči kvótám – a stále častěji i vůči samotné Evropské unii – výrazně vyhraňují.

Tuskův návrh projevu nicméně překvapil některé členské státy, uvedl nejmenovaný diplomat. Je pravděpodobné, že se proti němu vysloví jak některé státy migrací výrazně zasažené - zejména Itálie, tak i Evropský parlament a Evropská komise. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1