Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Koreje se dohodly na novém setkání rozdělených rodin v srpnu. Obě země vyšlou 100 účastníků

Koreje se dohodly na novém setkání rozdělených rodin v srpnu. Obě země vyšlou 100 účastníků

Severní a Jižní Korea se dnes dohodly, že v týdnu od 20. do 26 srpna uspořádají nová setkání členů rodin, které rozdělila korejská válka z let 1950-53. Oznámilo to jihokorejské ministerstvo pro sjednocení po dnešním jednání delegací obou zemí. Setkání se podle něj uskuteční v severokorejském pohraničním letovisku v Diamantových horách a každá země vyšle 100 účastníků.

Poslední takové setkání příbuzných se konalo v roce 2015. Obnova schůzek rozdělených rodin je jedním z kroků, které na svém dubnovém summitu slíbili jihokorejský prezident Mun Če-in a severokorejský vůdce Kim Čong-un v rámci zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Ty byly v poslední době napjaté kvůli severokorejským raketovým a jaderným zkouškám, Kim ale testy letos pozastavil a vydal se na cestu diplomacie.

K dnešnímu jednání, uspořádanému pod záštitou Červeného kříže, se představitelé obou Korejí sešli právě v severokorejských Diamantových horách, kde se setkají také členové rozdělených rodin. Každá země může na srpnovou schůzku vyslat 100 účastníků. Pokud některý z nich nebude moci ze zdravotních důvodů přijet bez doprovodu, bude si moci vzít s sebou ještě dalšího příbuzného.

Korejská válka a následný vznik dvou znepřátelených států rozdělily miliony příbuzných, z nichž většina již není naživu. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení ze 132.000 Jihokorejců, kteří v uplynulých letech požádali o schůzku s příbuznými ze Severu, již 75.000 zemřelo. Těm, kteří zůstávají naživu, je většinou více než 80 let.

Pravidelná setkání rozdělených rodin začala po historickém mezikorejském summitu v roce 2000 a původně se konala jednou do roka. Vzhledem k obnovovanému napětí na Korejském poloostrově v důsledku jaderných a raketových testů se ale schůzky v poslední době konaly méně často. Poslední schůzka rozdělených rodin se uskutečnila koncem roku 2015.

Doposud se schůzek rozdělených rodin zúčastnilo asi 20.000 Korejců. V Jižní Koreji jsou účastníci takových schůzek vybíráni v loterii. Výherci se pak mohou setkat se svými dětmi, sourozenci, manželi či rodiči, kteří žijí v komunistické KLDR. Šťastlivce zpravidla doprovázejí na schůzku další jejich příbuzní. V případě osob, jimž setkání povoluje Severní Korea, jde zřejmě o osoby věrné režimu diktátora Kim Čong-una.

Setkání zpravidla provázejí silné emoce. Ty pramení zčásti ze skutečnosti, že se příbuzní přes 60 let neviděli, zčásti z toho, že již podobnou šanci nedostanou. Žádný účastník setkání zatím nedostal takovou příležitost podruhé.

Před dnešním jednáním se předpokládalo, že Soul bude chtít, aby byla obnovena jak přímá setkání příbuzných, tak jejich rozhovory prostřednictvím videokonference, posílání dopisů a sestavení seznamu všech žijících členů rozdělených rodin v KLDR.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1