Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kosmická loď Sojuz je ve vesmíru. Je v ní i Krteček a obrázky dětí z terezínského ghetta

Kosmická loď Sojuz je ve vesmíru. Je v ní i Krteček a obrázky dětí z terezínského ghetta

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odletěla ruská raketa Sojuz-FG, která vynesla kosmickou loď Sojuz MS-08 se dvěma americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Američan Andrew Feustel s sebou na cestu na oběžnou dráhu stejně jako při předchozích letech vezme postavičku Krtečka.

Z kosmodromu v kazašské stepi se vznesla raketa Sojuz-FG nesoucí kosmickou loď Sojuz MS-08 se dvěma americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Feustel, jeho krajan Richard Arnold a ruský kosmonaut Oleg Artěmjev mají namířeno k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde doplní stávající jen tříčlennou posádku, kterou tvoří ruský velitel Anton Škaplerov, americký astronaut Scott Tingle a Japonec Norišege Kanai.

Na konci února se z vesmírné stanice vrátili Američané Joe Acab a Mark Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin.

 Dvaapadesátiletý Feustel je s Českem svázán přes svou manželku Indiru, jejíž matka Alena pochází ze Znojma, otec pak z Indie. Při prvních dvou letech do kosmu u sebe měl sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, českou vlajku a figurku Krtečka, nyní to budou kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.

Feustel prohlásil, že chce nynějším výběrem obrázků uctít památku obětí holokaustu, ale zároveň i prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul v roce 2003 při misi raketoplánu Columbia. Jde o kresby Petra Ginze, který Vedem založil a v terezínském ghettu nuceně žil dva roky, než ho nacisté v září 1944 zavraždili v osvětimském koncentračním táboře.

Kopii obrázku Měsíční krajina, která dnes odletěla s Feustelem, vzal s sebou při tragickém letu už Ramon. „V té kresbě vidím záměry Petra Ginze - sen utéct a také sen vzít s sebou i ostatní,“ řekl Feustel. „Kdyby každý člověk mohl vidět Zemi z vesmíru, změnilo by nás to,“ dodal.

Feustel není jediným astronautem USA, který se hlásí k českému původu. Polovičním Čechem je po matce i Jim Lovell, který v neděli oslaví devadesátiny, člen posádky nešťastného Apolla 13 a jediný člověk, který dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál. Do USA přišli počátkem 20. století z Česka a Slovenska například také předci astronauta Eugena Andrewa Cernana, který zemřel loni v lednu ve věku 82 let. Cernan byl v prosinci 1972 posledním člověkem, který zanechal své stopy na povrchu Měsíce. Tehdy měl u sebe i československou vlajku.

České předky má také John Blaha (75), jehož dědeček byl z Herálce u Humpolce. Blaha mimo jiné pracoval na orbitální stanici Mir.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1