Kouči džihádu pomáhají vybírat cíle, propaganda je na webu víc skrytá, říká INFO.CZ expertka | info.cz

Články odjinud

Kouči džihádu pomáhají vybírat cíle, propaganda je na webu víc skrytá, říká INFO.CZ expertka

Dostat se k radikální islamistické propagandě je dnes těžší, než to bylo před třemi lety, ale to neznamená, že to nejde, říká francouzská expertka na terorismus Laurence Bindnerová. Stále jsou tu návody jak zabít autem co nejvíc lidí či videa s usekáváním hlav. Profesionální díla jsou ale ukrytá hluboko na webu a odtud je na veřejný internet „přelévají“ sympatizanti. Stírá se dokonce rozdíl mezi nimi a mediálními odborníky teroristické organizace Islámský stát.

Vzorce islamistické propagandy na internetu se mění. „S vojenským potlačením Islámského státu v Sýrii a v Iráku se zmenšilo její množství i kvalita,“ říká Bindnerová, která se nedávno v Bratislavě zúčastnila bezpečnostní konference Globsec. „Navíc se ji snaží odstraňovat z webu i velké internetové společnosti, které původně dali teroristům hlas na síti.“ Před rokem vytvořily Global Internet Forum for Counterterorrism, které zahrnuje Google, Twitter, Facebook a Microsoft a vytvořily databázi džihádistického obsahu, který potom mažou.

Laurence Bindnerová
Francouzská expertka na islamistickou propagandu na internetu a financování terorismu. Specializuje se na Islámský stát a Al-Káidu a jejich operace v Evropě. Je členkou CTED (Counter-Terrorism Executive Directorate) Global Research Network při Organizaci spojených národů. Před tím byla ředitelkou francouzského think-tanku Centre d´Analyse du Terrorisme. Má ekonomické vzdělání a působí také jako nezávislý konzultat. Pravidelně publikuje v odborných časopisech.

„Dnes je veškerá teroristická propaganda k dispozici na něčem, co bych nazvala zjednodušeně hlubokým webem, kde jsou zašifrované aplikace na posílání zpráv a sdílení obsahu,“ uvádí Bindnerová. Zatímco dříve stačilo hledat vhodná slova například na Googlu a výsledek se rychle dostavil, dnes je to těžší. „Většinou se člověk bez kontaktů napřed dostane na diskuse v sociálních médiích a odtud odkazem na otevřené kanály pro posílání zpráv sítě Telegram. Tam pak najde odkazy, které vedou dál, třeba na další osobnější komunikaci na Telegramu a na další aplikace a tam už je vše. Samozřejmě, celý proces se dá urychlit, pokud vám někdo poradí,“ uvádí Bindnerová.

Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září? autor: INFO.CZ

„Na internetu existují dokonce džihádističtí kyberkouči,“ říká. „Tedy osoby, které například propojí radikály, kteří se neznají. Jako to udělal Rašíd Kassim, který seznámil na internetu mladé francouzské radikály Abdela Kermiche a Abdela Malika Petitjeana, kteří v roce 2016 zabili ve Francii 86 letého kněze.“ Někdy jde jako v tomto případě o členy teroristické organizace, někdy ne, rady se mohou týkat i výběru cílů nebo toho, jak by měl být útok technicky proveden. Podle Bindnerové ale nestačí k tomu, aby člověk spáchal teroristický atentát jen známosti přes internet. „Diskuse na internetu působí jako ozvěna či zesilovač. Posílí to vaše vědomí o správnosti vašeho názoru, ale bod zlomu přichází s fyzickým kontaktem. Případy, které jsem studovala ve Francii i v ostatních zemích, ukazují, že když se dostanete do určitého bodu, potřebujete mít s někým fyzický kontakt,“ zdůrazňuje.

Přes internet ale dobře funguje sdílení radikální propagandy a při něm se stírá hranice mezi sympatizanty a profesionálními propagandisty, například členy mediální sekce Islámského státu, kteří stále ještě působí (zřejmě v Sýrii či v Iráku) a vytvářejí videa, obrázky či grafiky, a sympatizanty teroristů. Právě příznivci teroristů přelévají propagandu ze šifrovaných aplikací, jako jsou kanály Telegramu do širšího internetového prostoru. Navíc tihle sympatizanté také produkují svůj vlastní obsah a ten může být velmi kvalitní, varuje Bindnerová.

Podle ní jsou pro Západ v současnosti nejnebezpečnější dva druhy této propagandy. „Za prvé je to naučný obsah, například různá videa, jak zabíjet nožem nebo jak vyrábět výbušniny. Nebo jak co nejefektivněji srazit lidi autem či vykolejit vlak. Toho je stále dost. Za druhé jsou to videa například s usekáváním hlav a dalšími násilnostmi, které mají Evropany udeřit do očí a šířit strach. Mají totiž velký psychologický efekt na obyvatelstvo,“ říká francouzská expertka.

Kromě propagandy Islámského státu se objevují i díla dalších organizací. V poslední době roste například aktivita Al-Káidy a jejích odnoží. Je tu ale i třeba propaganda afghánského islamistického hnutí Tálibán, jehož vůdci na sociální síti Twitter účty s tisíci sledujících. „U Tálibánu je ale problém s tím, jak tuhle propagandu rozeznat jako nebezpečnou a následně cenzurovat. Tálibán totiž ne vždy vyzývá přímo k vraždám,“ říká Bindnerová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud