Články odjinud

Krvavý šampionát v Rusku: Pronásledování gayů a mrtví dělníci při stavbě stadionů

Krvavý šampionát v Rusku: Pronásledování gayů a mrtví dělníci při stavbě stadionů

Mistrovství světa ve fotbale, které dnes končí v Rusku, není jen o gólech, mimořádných sportovních výkonech a soutěživém duchu. Jak před a i po zahájení šampionátu upozorňovala řada organizací, také o lidských právech, s jejichž dodržováním má Rusko dlouhodobě problém. Nejde jen o mučení gayů, kvůli kterému čelí Moskva mezinárodní kritice, ale podle informací Human Rights Watch i nelidské zacházení s konkrétními dělníky, kteří pracovali na stavbě nových fotbalových stadionů. Organizace tvrdí, že jich kvůli tomu 21 zemřelo.

Ostře sledovaný fotbalový šampionát, který hostilo Rusko, dnes končí finálovým zápasem mezi Francií a Chorvatskem. I přesto, že turnaj přinesl fanouškům fotbalu mnoho neopakovatelných sportovních momentů, podle řady lidskoprávních organizací se neměl vůbec konat – tedy v Rusku. Země totiž dlouhodobě čelí kritice za nedodržování lidských práv a pronásledování menšin včetně homosexuálů. Aktivisté už před zahájením mistrovství varovali, že díky fotbalu se země v čele s prezidentem Vladimirem Putinem dostane do záře reflektorů a její postoj vůči menšinám se tím legitimizuje.

Ještě před konáním turnaje ruská policie v Moskvě zadržela veterána britského hnutí za práva homosexuálů Petera Tatchella, který proti konání her protestoval. V ruce držel transparent s nápisem „Putin nebrání mučení gayů v Čečensku.“ V severokavkazském Čečensku, které se řídí s tichým souhlasem Moskvy islámským právem, došlo v loňském roce údajně k represi 114 osob. Skandál kolem pronásledování gayů navíc přesáhl ruské hranice a Moskvu kritizovalo několik mezinárodních organizací. Na kauzu Vladimira Putina upozorňoval i francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německá kancléřka Angela Merkelová.

Kritika za organizaci mistroství v Rusku míří také na Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA). „Vlajkový šampionát mohl mít vliv na zmírnění nejhorší lidskoprávní krize v Rusku od dob existence Sovětského svazu, ale místo toho fotbalová organizace porušování lidských práv přehlížela, čím podkopala i svá vlastní pravidla,“ píše v komentáři pro server Politico Minky Worden z Human Rights Watch, která je autorkou knihy o dodržování lidských práv při konání Olympijských her v čínském Pekingu.

Organizace si kromě porušování lidských práv homosexuálů v Rusku všimla také nelidského zacházení s dělníky, kteří pracovali na stavbě nových fotbalových stadionů. Mistrovství, které trvalo čtyři týdny, probíhalo celkem na 12 stadionech v 11 ruských městech. Jak uvádí zpráva „Foul Play“ organizace Building Workers International, příprava světového mistrovství ve fotbale stála život minimálně 21 dělníků, kteří zemřeli přímo na stavbách – v drtivě většině pádem z výšky, nebo poté, co na ně spadl nějaký těžký předmět nebo stroj. „Těmto tragédiím by se dalo předejít, pokud by byla dodržována pravidla bezpečnosti,“ píše se v dokumentu.

A tím to nekončí. Jak už INFO.CZ dříve informovalo investigativní magazín Josimar odhalil a ve článku s názvem „Otroci Petrohradu“ popsal, že na výstavbě Zenit Areny v Petrohradu, nuceně pracovalo minimálně 110 dělníků se Severní Koreje. Lidé na stavbě byli sedm dní v týdnu, žili v nelidských podmínkách a spali v přepravních kontejnerech. Jednoho muže navíc podle norských novinářů našli nedaleko staveniště mrtvého.

Využívání severokorejských pracovníků je přinejmenším kontroverzní. Řada lidskoprávních organizací je popisuje jako rukojmí a otroky. Ve většině případů jde 90 procent jejich platu přímo do rukou severokorejské vlády, pracovníci jsou navíc pod neustálým dohledem. Vzhledem k sankcím, které mezinárodní společenství na Severní Koreu uvalilo kvůli jejímu jadernému programu, je práce v zahraničí jedním z mála příjmů režimu. OSN odhaduje, že si takto Pchjongjang přijde na dvě miliardy dolarů.

V Rusku rozhodně nejde o první případ zaměstnávání Severokorejců. Podle údajů ruského ministerstva práce v zemi jen v roce 2015 pracovalo na 47 tisíc občanů KLDR. Místní firmy jim údajně dávají přednost kvůli jejich „pečlivosti a tvrdé práci.“

„Náš vzkaz pro fanoušky byl: věnujte chvilku a zkuste si zjistit něco ohledně dodržování lidských práv v Rusku. Nahlédněte tak pod povrch toho všeho, co se na první pohled blýská a třpytí,“ uvedla ruská programová ředitelka již zmiňované organizace Human Rights Watch Tanya Lokshina.

 

 

Články odjinud