Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krvavý týden na Filipínách: Lidé umírají v sevření mezi islamisty a armádou. Znásilnění prominu, vtipkuje mezitím prezident

Krvavý týden na Filipínách: Lidé umírají v sevření mezi islamisty a armádou. Znásilnění prominu, vtipkuje mezitím prezident

Boje mezi islamisty a vládními jednotkami na jihu Filipín dál zuří. Tento týden zemřelo nejmíň 85 lidí, z toho necelá dvacítka civilistů. Podle filipínského prezidenta Rodriga Duterteho jsou mezi bojujícími islamisty i cizinci. Na ostrově podle něj operuje teroristická organizace Islámský stát, která skze místní spřízněné terpristické skupiny našla nové pole působnosti.

Devatenáct mrtvých civilistů našla armáda ve městě Marawi na ostrově Mindanao. Mluvčí filipínské armády uvedl, že mezi mrtvými, kteří se našli nedaleko místní univerzity, jsou i tři ženy a dítě. Všichni podle něj byli zastřeleni islamisty, kteří se snaží ovládnout město Marawi. U zabitých mužů nalezených na jiném místě byl podle policie papír s nápisem "zradili svou víru". Jsou to jen některé případy takových násilností. Rozhodně ne první a nejspíš zdaleka ne poslední.

Většina civilistů byla podle zavražděna, střelena do hlavy. Někteří z nich měli ruce svázané za zády. Jedná se především o lidi, které bojovníci zastavili, když se snažili uniknout z území sužovaného boji. „Toto jsou civilisté, ženy. Tito teroristé nejsou lidi. Těla jsme našli během záchranných operací,“ popsal armádní mluvčí pro agenturu AFP.

Víc než dva tisíce lidí zůstávají podle odhadů v zóně bojů bez šance na odchod. Lidé se obávají o svůj život kvůli útokům bojovníkům i odvetě armády, která je občas jen o něco míň brutální a nevypočítatelná. Přes SMS zprávy posílají prosby o pomoc. Záchranným týmům se ale nedaří do oblasti proniknout. „Čísla stále rostou,“ říká mluvčí regionu Zia Alonto Adiong. „Žádají o pomoc, která by je odvezla nebo jim poslala základní zboží,“ dodává.

V bojích na jihu Filipín zemřelo tento týden nejmíň 85 lidí, z toho 19 civilistů, 51 islamistů, 13 vojáků a dva policisté, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na místní policii.

Boje o Marawi propukly začátkem týdne a z města s 200 tisíci lidmi kvůli nim uprchly už tisíce obyvatel. Filipínský prezident Rodrigo Duterte v sobotu uvedl, že mezi bojujícími islamisty jsou i cizinci. To je podle něj důkaz, že si na ostrově Mindanao zřídila opěrný bod teroristická organizace Islámský stát.

Duterte na ostrově Mindanao, který zaujímá třetinu filipínského území, vyhlásil tento týden kvůli násilnostem na 60 dní stanné právo a zvažuje jeho rozšíření na celou zemi. Filipíny jsou převážně křesťanská země, Mindanao je ale tradičním domovem menšinových muslimů.

„Když pochybíte vy, poškodí to i mě. V případě stanného práva a jeho důsledků, já a pouze já budu zodpovědný. Prostě dělejte svoji práci,“ řekl prezident v pátek vojákům na ostrově Mindanao. Podle svých slov nebude u vojáků tolerovat zneužití moci „Osobně vás dostanu do vězení,“ poznamenal, ale poté zavtipkoval přesně tak nevhodně, jak má ve zvyku: „Kdyby někdo z vás znásilnil tři ženy, vezmu to na sebe.“ I zbytek řeči doprovázelo žertování. „Šel bych s vámi bít extremisty, kdybych mohl. Trápí mě ale artritida,“ řekl Duterte.

Ve městě Marawi byli nasazeni vojáci s obrněnými vozidly a vrtulníky i příslušníci speciálních sil, kteří podle vládních informací stojí proti zbývajícím desítkám radikálů. Mezi islamisty jsou podle úřadů Malajsijci, Indonésané a další cizinci.

Před několika dny Duterte vyzval radikály, aby se zřekli násilí a zahájili s vládou dialog. Filipínská armáda uvedla, že v Marawi se stále ukrývá Isnilon Hapilon, velitel teroristické skupiny Abú Sajáfa. Právě při neúspěšném zásahu bezpečnostních složek na jeho předpokládaný úkryt se boje v úterý rozhořely.

Na Hapilona, který je na seznamu nejhledanějších teroristů amerického ministerstva zahraničí, je vypsána odměna pět milionů dolarů (118 milionů korun). Duterte tvrdí, že Islámský stát, který působí především na Blízkém východě v Iráku a Sýrii, prohlásil Hapilona za svého vůdce na Filipínách.

Proti armádě ve městě bojují rovněž ozbrojenci ze skupiny Maute, kteří přišli Hapilonovi v úterý na pomoc a kteří jsou údajně rovněž napojeni na Islámský stát. Extremisté ve městě zapalovali budovy, obsadili mosty, nemocnici, dvě vězení, kostel a školu.

České ministerstvo zahraničí lidem doporučuje dbát na Filipínách maximální opatrnosti a do mnoha oblastí vůbec nejezdit  kvůli riziku únosů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1