Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krvelačný Duterte nezná bratra. Za drogy nechá zabít i vlastního syna, popravčí četě slíbil imunitu

Krvelačný Duterte nezná bratra. Za drogy nechá zabít i vlastního syna, popravčí četě slíbil imunitu

Filipínský prezident Rodrigo Duterte pokračuje ve svém nelítostném boji proti drogám, dostává se ale do svízelné situace. Už dříve povolil zabíjet drogové dealery přímo na ulici, teď ale připustil, že by nechal zavraždit i svého syna. Ten je z překupnictví aktuálně podezřelý.

Paolo Duterte se tento měsíc zodpovídal v senátu, kde popřel obvinění opozičního zákonodárce, že je členem gangu, který z Číny pašuje na Filipíny metamfetamin.

Prezident se syna zastal, když tvrdil, že žádné z jeho dětí nebylo zapojeno do drogových afér. Vzápětí ale připomněl, že je zcela nelítostný, a svému potomkovi vzkázal, že pokud se zaplete do drogového byznysu, čeká ho hořký konec. Připomněl proto svá starší slova: „Pokud mám děti, které se pohybují kolem drog, zabijte je, aby lidé neměli co říkat.“ I Paolovi prý Duterte řekl, že pokud ho chytí a zabijí, bude to na jeho přímý rozkaz a on sám bude policisty chránit.

Dutertemu silná rétorika vyhrála prezidentské volby. Kampaň postavil na tvrdém boji proti drogám a slíbil zabít až sto tisíc dealerů a závislých. V praxi to ale znamenalo začátek bezbřehého násilí, kdy se často nehledí na to, zda měla oběť s drogovým světem vůbec něco společného. Při zátazích od poloviny loňského roku, kdy Duterte převzal úřad, zemřely zhruba čtyři tisíce lidí. Tisíce dalších osob navíc zavraždili za nevysvětlených okolností.

„Naše země se mění na hřbitov. Každý den pohřbíme mrtvé stejně jako v době diktátora Ferdinanda Marcose,“ kritizoval Duterteho politiku Pedro Gonzales, který vedl protestní shromáždění proti prezidentovi. V Manile se ho ve čtvrtek účastnily tisíce demonstrantů. Ve velkém počtu ale dorazili i Duterteho příznivci. Policie tak měla co dělat, aby udržela pořádek.

Protestující podporuje i politická opozice a představitelé nejvýznamnější náboženské organizace v zemi – katolické církve. Arcibiskup Sokrates Villegas odsoudil zabíjení a řekl, že katolíci musí udělat více než jen zapalovat svíčky za mrtvé a pomáhat sirotkům.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744