Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kuba chystá reformu ústavy. Vláda jedné strany a omezená svoboda projevu zůstane

Kuba chystá reformu ústavy. Vláda jedné strany a omezená svoboda projevu zůstane

Kubánský režim se tento týden chystá zahájit reformu ústavy, která by měla komunistickou zemi adaptovat na éru po skončení půlstoleté vlády bratří Castrů. Státní média v pondělí oznámila, že v sobotu parlament vybere členy komise, která text nové ústavy připraví. Vůdčí role komunistické strany v ní podle nového kubánského vedení zůstane zachována, posílena by ale zároveň měla být role parlamentu, stejně jako má být limitováno období vlády kubánských lídrů.

Současná kubánská ústava vznikala v době vlády Fidela Castra, kdy karibský ostrov patřil k zámořským partnerům Sovětského svazu, jediným zaměstnavatelem byl stát a příslušníci sexuálních menšin museli tajit svou orientaci. Kuba však kvůli bídné ekonomické situaci již několik let prochází obdobím opatrných reforem, které částečně umožnily soukromé podnikání či prodej bytů. Dcera stranického vůdce Raúla Castra, poslankyně Mariela Castrová, zase veřejně usiluje o legalizaci homosexuálních manželství.

Kubánští představitelé již dali jasně najevo, že v ústavě zůstanou body, které zajišťují vládu jedné strany, a že svoboda projevu, shromažďování či práce médií budou nadále omezovány.

Vládní systém však patrně čekají podstatné změny. Sám Castro během dubnové volby svého nástupce v prezidentské funkci Miguela Díaze-Canela navrhl, že prezident by měl vládnout nejvýše dvě pětiletá funkční období a výkon mandátu by měl být omezen věkovým limitem.

Oficiální stranický deník Granma zase napsal, že v rámci reformy bude posílena role parlamentu, jehož 605 poslanců se schází na dva dny v roce, aby formálně schválili zákony sepsané komunistickým vedením. Podle listu by se z poslanecké funkce mohlo stát placené zaměstnání a zákonodárná role by mohla nabýt na významu.

Změny by mohly nastat i v ekonomických či společenských otázkách. Někteří pozorovatelé hovoří například o možnosti povolení dvojího občanství, jež by Kubáncům usnadnilo kontakty s příbuznými v exilu, jejichž finanční podpora je pro život na chudém ostrově zásadní. Čekat se podle médií dá i částečné povolení soukromých podniků, které jsou na Kubě již několik let realitou, avšak ústava zakazuje příjmy, které pocházejí z „vykořisťování práce druhých“.

Castrova dcera vede kampaň za legalizaci homosexuálních sňatků a snaží se pro svou myšlenku získat i nového prezidenta Díaze-Canela. Podle exilových organizací hájících práva kubánských menšin není vyloučeno, že by se aktivní dceři komunistického lídra mohlo podařit dostat manželství osob stejného pohlaví i do základního zákona země.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1