Kudy půjdou USA po odchodu jestřába Boltona? Trump možná začne opět jednat s diktátory | info.cz

Články odjinud

Kudy půjdou USA po odchodu jestřába Boltona? Trump možná začne opět jednat s diktátory

Kontroverzní stejně jako svérázná postava americké diplomacie John Bolton v Bílém domě skončil. Donald Trump ho vyhodil z klíčového postu poradce pro otázky národní bezpečnosti. Změní se jeho odchodem americká zahraniční politika? Zklidní se, nebo naopak zešílí? A začne americký prezident opět osobně vyjednávat s diktátory, islamisty a vyslanci autoritářských režimů?

Bez ohledu na ideologickou optiku lze už nyní konstatovat, že vnější politika americké administrativy je přinejmenším těkavá, spíše pak chaotická. Je rovněž silně ovlivněna Trumpovými byznysovými návyky, což vede k různým taktickým manévrům – lavírování, odchodům od stolu a jiným úskokům. Tento styl naposledy šokoval povstalecké lídry afghánského radikálního hnutí Tálibán, jinak prosté paštunské venkovany, do té míry, že se zdáli být osobně uraženi.

Přesto: jak změní odchod zkušeného diplomata Boltona americkou politiku vůči světu? Nutno dodat, že tento zahraničněpolitický jestřáb je označován za stoupence vojenských řešení stejně jako odpůrce vyjednávání s diktátory.

Írán: Dojde nakonec k usmíření?

Boltonův silný odpor k případnému Trumpovu setkání s jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním byl prý nakonec jedním z hlavních důvodů, proč americký prezident prominentního poradce vyhodil. Alespoň to tvrdí deník Los Angeles Times, podle kterého prezident Spojených států pouhý den po Boltonově odchodu začal změkčovat postoj vůči Teheránu. Zatímco dosud hovořil o „maximálním tlaku“ na teokratickou republiku, který prý posléze zdeptané Íránce přinutí jednat, tento týden nevyloučil, že sám sankce zmírní. „Uvidíme, co se stane,“ odpověděl rozšafně na otázku ohledně dialogu s letitým rivalem, s nímž Washington v současnosti neudržuje ani obyčejné diplomatické styky.

Sankce proti Íránu

O Boltonově chorobnému nepřátelství vůči íránskému režimu se jinak vyprávějí celé zkazky. V roce 2015 i jinak otrlé čtenáře deníku The New York Times překvapil textem se všeříkajícím titulkem „Musíme bombardovat Írán, aby nezískal (jadernou) bombu!“ (To Stop Iran's Bomb, Bomb Iran). O dva roky později vystoupil na pařížské konferenci jedné z nejmilitantnějších íránských opozičních skupin, Lidových mudžahedínů, kde prohlásil, že teheránský režim „nepřežije čtyřicáté narozeniny“ (1. duben 2019). Loni už coby prezidentův poradce nechal zpracovat plán útoku na Írán, který letos v červnu jeho šéf zastavil sotva deset minut před jeho zahájením. „USA se vrátily do časů prezidentování George Bushe mladšího, kdy v administrativě panoval reflexivní odpor k Íránu. Obsesí v tomto ohledu už tehdy trpěl pozdější prezidentův poradce (Bolton),“ uvedl pro web France24 pařížský expert Karem Sader.

Ihned po zastaveném útoku na Írán bylo zřejmé, že v tomto případě nemá americká administrativa jednotný postoj (což platí – jak cynické jazyky dodávají – prakticky vždy). Byl to každopádně prezident, kdo z konfrontace couvnul, zřejmě kvůli lidským i ekonomickým nákladům války. Přitom lze-li Trumpovu dosavadní blízkovýchodní strategii popsat, zní ve zkratce takto: Írán je viníkem všeho zlého, Izrael je spojenec za každých okolností a Saúdská Arábie musí zůstat přítelem USA.

Mimochodem, experti se shodují, že snad úplně posledním rozporem obou vlivných politiků byl Boltonův nesouhlas s tím, aby do letního sídla amerických prezidentů vkročili vyslanci afghánského Tálibánu, kteří tu měli tento měsíc se Spojenými státy podepsat mírovou dohodu. Tentokrát se prý za vyhozeného poradce postavil i viceprezident Mike Pence, což ovšem tento rezolutně odmítá jako nesmysl.

V Izraeli pak panují jisté obavy právě kvůli možnému obratu americké politiky vůči Íránu, který je zároveň principiálním nepřítelem židovského státu. Nicméně, je takřka jisté, že Boltonův nástupce sice nebude tak tvrdý vůči Teheránu, politika k Izraeli – tedy jeho bezvýhradná podpora – se však nezmění.

KLDR/Kreml: Opatrná radost na východě

Komunistická KLDR alespoň podle singapurské stanice CNA odchod prominentního rádce přivítala jako možný počátek nových rozhovorů o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Rudí vládci severu Koreje ostatně Boltona označili „válečnickým maniakem“. Je samozřejmě otázka, zda je Kim Čong-un k dohodě o atomové bombě ochoten. K dalšímu dialogu mezi ním a Trumpem ale dojít může i kvůli nově deklarované ochotě amerického prezidenta o schůzce přemýšlet.

Také Kreml rádcův konec přijal s opatrnou spokojeností. Za „dobrou zprávu“ jej označil člen zahraničního výboru ruského parlamentu Dmitrij Novikov. „Ještě je třeba počkat, kdo přijde místo něj. Snad někdo, kdo bude zastávat umírněnější pozici vůči Rusku,“ citoval ho list The Moscow Times. „Bolton byl vždy proti strategickým dohodám, neboť věřil, že zbytečně omezují Spojené státy, které musí demonstrovat svoji převahu,“ pokračoval ruský senátor Konstantin Kosačev. „Nevím, zda Trump vyhodil Boltona kvůli tomuto postoji. Právě kvůli takovému přístupu se mi ale po Boltonovi opravdu stýskat nebude,“ dodal.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud