Kupují si vliv? Na prestižní americké univerzity proudí miliony dolarů ze Zálivu, Číny i Ruska | info.cz

Články odjinud

Kupují si vliv? Na prestižní americké univerzity proudí miliony dolarů ze Zálivu, Číny i Ruska

Washington se zajímá o mnohamilionové dary, které americkým univerzitám poskytly atrabské země ze Zálivu. Ministerstvo školství už začalo vyšetřovat finance šesti prestižních vzdělávacích institucí, kromě jiných i Massachusettského technologického institutu (MIT) a Georgetownské univerzity. Úřady se obávají krádeže vědeckých dat i technologií stejně jako vlivu, které poskytnuté peníze mohou mít na směr a obsah výuky.

Suma, která v posledních sedmi letech ze Zálivu doputovala k šestici prestižních amerických univerzit, dosáhla 1,3 miliardy dolarů (bezmála 30 miliard korun). Alespoň to tvrdí server Al-Monitor, podle kterého se na tuto částku složily Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Zmíněné monarchie přitom pomáhaly financovat velice vlivné instituce. Vědeckým výzkumem i technologickými inovacemi proslulá MIT se chlubí 96 nositeli Nobelovy ceny, což ji v tomto ohledu řadí planetárně na páté až šesté místo. Osobně ji navštívil i štědře podpořil saúdský korunní princ a faktický vládce země Mohamed bin Salmán. Absolventi Georgetownské univerzity jsou pro změnu úspěšní ve světě politiky a diplomacie – k jejím absolventům patří i americký ex-prezident Bill Clinton, někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan nebo filozofující lingvista Noam Chomsky. Dalšími obdarovanými univerzitami jsou Cornellova (patří k exkluzivní Břečťanové lize), Rutgersova i Marylandská. Výčet uzavírá Texas A&M University, tedy státní zařízení, které dalo světu čtyři nobelisty.

Americké ministerstvo školství už vyzvalo senátory k vlastnímu, separátnímu vyšetřování. Důvod? Podle úředníků jsou především katarské peníze spíše politickou investicí než dobročinností či podporou vzdělání, neboť mají za cíl prosazovat na amerických školách strategické zájmy tohoto nevelkého státu. Vzdělávací resort také považuje za varovné, že finance jsou univerzitám poskytovány velmi decentním způsobem. Ba co více, obdarované školy se prý předem zavázaly pokud možno nesdělovat veřejnosti „ani výši, ani účel darovaných prostředků“. Hlavní právní poradce ministerstva Reed D. Rubinstein se proto bojí, že vysoké sumy ze Zálivu mohou ovlivnit nejen obsah a směr výuky, ale vést i ke krádeži cenných vědeckých informací.

List Financial Times koncem loňského roku spočítal, že jen v letech 2012 až 2018 poskytlo celkem šest ropou bohatých monarchií různým americkým univerzitám na 2,2 miliardy dolarů (přes 50 miliard korun). V jeho studii jsou do dárcovské kolonky zařazeny kromě Kataru, Emirátů a Saúdské Arábie ještě Bahrajn, Kuvajt a Omán. Také podle tohoto deníku byl ve sledovaném období nejštědřejší Katar, který do Ameriky poslal 1,3 miliardy dolarů, tedy více než polovinu celkové sumy. Miniaturní, ropou bohatý emirát je přitom v nemilosti ostatních států regionu – především v kraji dominantních Saúdů – právě kvůli nezávislé zahraniční i ekonomické politice, kterou razí. Prostředků k posilování vlivu za hranicemi má dostatek: Katar vykazuje globálně nejvyšší HDP na obyvatele (cca 130 tisíc dolarů).

Prostředky na americké univerzity ale proudí nejen od státem řízených, či kontrolovaných institucí, ale i ze soukromých nadací nebo mamutích ropných firem včetně společností Aramco a Qatar Petroleum. A také prostřednictvím studentů: v letech 2005 a 2015 jen Saúdové poskytli svým poddaným pro studium v USA zhruba 110 tisíc stipendií.

Mimochodem, v letech 2012 až 2018 investovaly státy Zálivu do vlivných amerických škol více prostředků než všechny země EU dohromady. Co se zahraničních příjmů zaoceánských univerzit týče, z pouštních království dorazilo přes 24 procent přijatých financí, zatímco starý kontinent přispěl zhruba pětinou. Čína se podílela jen 5,3 procenty, přičemž sám drobný Hongkong pokryl 5,2 procenta.

Jak v této souvislosti připomíná list The New York Times, federální zákon požaduje, aby univerzity zveřejňovaly zahraniční příjmy (tedy i dary) vyšší než 250 tisíc dolarů. V seznamu o 63 položkách se kromě shora zmíněných šesti škol nacházejí také další důležité ústavy, byť jako příjemci nižších částek: namátkou jsou zde i Harvard, Yale, Stanford, či Berkeley. Americké úřady v čele s ministerstvem školství se navíc nesoustředily jen na fondy ze Zálivu. Podle webu Nextgov prověřují rovněž peníze, které na univerzity dorazily z Ruska, Číny, respektive tamních společnosti Huawei a ZTE.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud