Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kurdové hlasují o nezávislosti, Turecko hrozí vojenskou intervencí

Kurdové hlasují o nezávislosti, Turecko hrozí vojenskou intervencí

Írán v reakci na referendum o nezávislosti Kurdů v Iráku dnes uzavřel svou hranici s iráckými kurdskými provinciemi. Uzavřením hraničního přechodu do severního Iráku se zabývá i Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že hraniční přechod byl zatím uzavřen z jedné strany. Erdogan zároveň pohrozil vojenskou intervencí. Irácký premiér Hajdar Abádí nařídil bezpečnostním složkám chránit ty občany, kteří se podle něj setkají s hrozbami nebo vynucováním. O situaci jednali telefonicky prezidenti Ruska a Íránu Vladimir Putin a Hasan Rúhání.

Turecko a Írán mají vlastní kurdskou menšinu a obávají se, že referendum v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů i v těchto zemích.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí řekl, že Írán „na žádost irácké vlády uzavřel pozemní i vzdušnou hranici“ s iráckým Kurdistánem. Referendum označil za ilegální a neopodstatněné. Íránská agentura Tasním oznámila, že prezident Rúhání s Putinem hovořil o situaci v Iráku a také v Sýrii. „Zdůraznili nezbytnost udržet Irák jednotný a zajistit bezpečnost a stabilitu v celé oblasti,“ citovala agentura personálního šéfa Rúháního úřadu. Rusko a Írán patří ke spojencům syrské vlády a Írán podporuje vládu v Bagdádu.

Referendum zorganizovala kurdská regionální správa v Iráku a až tři miliony lidí se v něm mohou vyjádřit k otázce, zda si přejí nezávislost iráckého Kurdistánu.

Turecko, které má vlastní silnou kurdskou menšinu, dnes uzavřelo ze své strany hraniční přechod do iráckého Kurdistánu. Prezident Erdogan řekl, že přechod bude později uzavřen zcela. Nezávislost Kurdů je podle něj pro Turecko nepřijatelná. Erdogan zdůraznil, že turecká armáda je na hranici a že to není bezdůvodné. „Můžeme jedné noci nečekaně přijít,“ řekl v náznaku možné vojenské intervence. Turecko podle něj může přikročit k politickým, ekonomickým i vojenským opatřením a může také zastavit přepravu ropy z kurdských oblastí v Iráku. „Uvidíme, kudy a jakými kanály budou (Kurdové) prodávat svou ropu. U nás jsou ventily, jakmile je zavřeme, bude to znamenat konec obchodování,“ řekl prezident.

Turecký premiér Binali Yildirim řekl, že Ankara chce nyní posílit vztahy s Bagdádem. Turecko bude podle něj v otázce hraničních přechodů, letišť a obchodu s ropou v iráckých kurdských oblastech považovat za jedinou právní autoritu vládu v Bagdádu. Turecko chce s Bagdádem rovněž posilovat vojenskou spolupráci. Premiér sdělil, že členové irácké armády a armádní odborníci se zúčastní cvičení, které turecká armáda zahájila u hranice jako zjevné varování pro irácké Kurdy.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim referendum o nezávislosti iráckých Kurdů odsoudil. „My uznáváme pouze jednotný Irák a odmítáme vše, co vede k rozdrobení Iráku. Referendum odsuzujeme a neuznáváme, to jsem také včera (v neděli) řekl iráckému ministrovi zahraničí,“ sdělil Mualim.

Separatistickým snahám Kurdů čelí také syrská vláda. Syrští Kurdové v neděli uspořádali ve svých regionech na severu Sýrie první část z třífázových voleb. Mají vyústit v ustavení parlamentu a vlády v kurdských oblastech. Syrští Kurdové ale tvrdí, že o nezávislost neusilují a že chtějí zůstat součástí decentralizované Sýrie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1