Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kypr prodává Rusům a Ukrajincům občanství EU, oligarchové za něj platí miliony eur

Kypr prodává Rusům a Ukrajincům občanství EU, oligarchové za něj platí miliony eur

Ruští a ukrajinští oligarchové mají volnou cestu do Evropy. Za miliony eur si mohou na Kypru koupit občanství. Tím se zároveň stanou občany Evropské unie. Na kontroverzní praxi upozornil britský list The Guardian s tím, že si takto řecká část ostrova přišla od roku 2013 na více než 104 miliard korun.

Jen loni vydal Kypr 400 pasů. Za ně požaduje investici v hodnotě nejméně 52 milionů korun. Naopak nutná není ani znalost jazyka, ani trvalé bydliště v zemi. S občanstvím je spojená akorát povinnost jednou za sedm let ostrov navštívit.

Tzv. zlaté vízum měl podle Guardianu mít i syrský podnikatel Rami Makhlúf, bratranec syrského prezidenta Bašára Asada. Spojené státy na něj v roce 2008 uvalily sankce kvůli korupci. Občanství dostal o dva roky později. V roce 2011 se k sankcím přidala i EU. O občanství přišel Makhlúf po vypuknutí občanské války v Sýrii.

Makhúf využil ještě benevolentnějšího režimu, který platil před rokem 2013. Tehdy stačil jen souhlas některého z ministrů. Ve stejné době získal vízum také ruský sběratel umění Dmitrij Rybolovlev, jenž si koupil sídlo amerického prezidenta Donalda Trumpa v Palm Beach.

Kyperské občanství má též bývalý poslanec ruské Státní dumy Leonid Lebeděv nebo průmyslník Alexandr Ponomarenko. Ten před pěti lety vložil 350 milionů dolarů do paláce sloužícího jako útočiště ruského prezidenta Vladimira Putina.

„V roce 2016 jsem získal kyperské občanství díky tamnímu investičnímu plánu a v současnosti jsem občanem dvou zemí - Ruska a Kypru,“ konstatoval Ponomarenko.

Spolu s ním má kyperské občanství také dvojice Ukrajinců Gennadij Bogoljubov a Ihor Kolomojskij, kteří ve své domovině čelí žalobě, že ze své banky PrivatBank nezákonně vyvedli asi 124 miliard korun.

Kypr se brání, že podobnou praxi praktikují i další evropské země. Zlatá víza uděluje od roku 2012 například Portugalsko, jež se muselo vypořádávat s podobným skandálem. Jihoevropská země uděluje občanství lidem, kteří v zemi investují zhruba 14 milionů korun.

Podle portugalské europoslankyně Any Gomesové je ale taková praxe amorální a perverzní. „Nejsem proti tomu, když jednotlivé členské státy udělí občanství nebo povolení k pobytu někomu, kdo jim může něco významného přinést, ať už v umění nebo vědě, dokonce i v investicích. Ale udělí, ne - prodá,“ prohlásila s tím, že neúspěšně žádala o seznam portugalských držitelů zlatých víz.

Gomesová předložila v Evropském parlamentu návrh, který státům nařizuje přísněji prověřovat jednotlivé žadatele o zlatá víza. Evropská komise vyšetřuje, zda ti současní prošli pečlivou kontrolou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1