Laura Kövesiová: První evropská žalobkyně je postrachem korupčníků | info.cz

Články odjinud

Laura Kövesiová: První evropská žalobkyně je postrachem korupčníků

Evropská unie se shodla na jménu první evropské veřejné žalobkyně. Po několikaměsíčním jednání se jí stala rumunská elitní prokurátorka Laura Kövesiová. Žena, jež bude dohlížet na boj se zneužíváním dotací, ve své domovině proslula jako nelítostná bojovnice proti korupci, která se nebála jít po krku ani vlivným politikům, soudcům a státním zástupcům. V celoevropském kontextu je její zvolení pro Rumunsko dobrou zprávou, nominace Kövesiové se však neobešla bez odporu rumunské vlády.

Kövesiová má za sebou v rodném Rumunsku působivou kariéru. Ihned po absolvování právnické fakulty na univerzitě v Kluži začala v roce 1995 pracovat na státním zastupitelství ve městě Sibiu, kde byla po čtyřech letech povýšena do vedení místní pobočky úřadu pro vyšetřování organizovaného zločinu a terorismu. Zlomovým okamžikem její profesní dráhy bylo jmenování nejvyšší prokurátorkou v roce 2006, čímž se stala nejen historicky první ženou na této pozici, ale i nejmladší osobou, která kdy funkci zastávala. Jako první se jí také podařilo v úřadu setrvat po celé funkční období.

Do povědomí nejen v Rumunsku se nicméně Kövesiová zapsala až jako šéfka Národní protikorupční agentury DNA, kterou byla jmenována před šesti lety. Do té doby nepříliš aktivnímu orgánu vdechla nový život a naplno ukázala, jak nesmlouvavou bojovnicí za spravedlnost dokáže být, za což byla ostatně v roce 2016 oceněna i udělením nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné legie. Kövesiová se totiž nebála do té doby v Rumunsku nevídaného masového vyšetřování a trestního stíhání politiků, od těch komunálních po ty v nejvyšších patrech celostátní politiky, čímž si získala mnoho nepřátel. O efektivitě její činnosti svědčí i fakt, že zatímco parlamentu věřilo podle průzkumů z roku 2015 pouhých 11 % Rumunů, důvěra v úřad Kövesiové přesáhla 60 %, což je zhruba stejné číslo jako počet lidí v zemi důvěřujících církvi.

Jen v prvním roce v čele DNA odstíhala Kövesiová desítky starostů, několik poslanců, dva bývalé ministry a expremiéra spolu se stovkami soudců a státních zástupců, přičemž valná většina trestních stíhání vedla k úspěšnému odsouzení vyšetřovaných. V následujícím roce dokonce jeden z rumunských ministrů putoval na základě vyšetřování Kövesiové z ministerské kanceláře rovnou do vazby. Navzdory tomu, že byla politiky takřka dennodenně napadána, dokázala Kövesiová vždy zachovat chladnou hlavu a dál odváděla svou práci. Osudnou se jí stala až kritika sociálních demokratů, kteří po výhře v parlamentních volbách v roce 2017 zrušili hned několik protikorupčních zákonů. Kövesiová to neváhala označit za narušení právního státu. Následovalo vykonstruované a soudem vyvrácené obvinění jí samotné z korupce, po němž Kövesiovou odvolal z funkce nový sociálně demokratický ministr spravedlnosti Tudorel Toader.

Navzdory působivým výsledkům, kde podle výročních zpráv jen v roce 2015 odhalila úplatky za takřka půl miliardy euro, nebyla cesta Kövesiové na post evropské veřejné žalobkyně jednoduchá. Proti jejímu jmenování se stavěla ze zcela zjevných důvodů jak rumunská vláda, tak hlavně Francie, která se snažila na prestižní post dosadit vlastního kandidáta Jeana-Françoise Bohnerta, který byl díky podpoře jedné z nejvlivnějších zemí EU dlouhodobým favoritem Evropské komise. Zablokovaná jednání se táhla, nicméně v létě letošního roku francouzský prezident Emmanuel Macron změnil názor a podpořil Kövesiovou. 

Navzdory nesouhlasným reakcím rumunské vlády je jmenování Kövesiové pro Rumunsko jako takové významné, jeho zástupce zatím v nejvyšších unijních orgánech chyběl. Kövesiová bude v nově vzniklé funkci mít velmi široké a silné pravomoci, mimo jiné bude moci zahájit a řídit mezistátní policejní vyšetřování, nařídit zatčení podezřelých, zmrazovat konta a zabavovat a nechávat propadnout majetek. Územní působnost evropské žalobkyně však nebude v rámci takzvané posílené spolupráce platit ve všech zemích EU. Mimo jurisdikci Kövesiové tak prozatím budou stát Polsko, Velká Británie (která je na odchodu z EU), Švédsko, Maďarsko a Irsko.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud