Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Led na Arktidě dnes taje skoro třikrát rychleji než před pěti lety. Může ohrozit stovky milionů lidí

Led na Arktidě dnes taje skoro třikrát rychleji než před pěti lety. Může ohrozit stovky milionů lidí

V Antarktidě od roku 1992 roztály tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. V minulých pěti letech se tání ještě zrychlilo. Vyplývá to ze studie zveřejněné dnes v časopise Nature.

Čtyřiaosmdesát vědců, kteří na studii spolupracovali, vypočítalo, že do roku 2012 na kontinentu rozkládajícím se kolem jižního pólu ročně ubývalo asi 84 miliard tun ledu. Od toho roku roztálo ročně 241 miliard tun ledu, což znamená, že se v posledních pěti letech rychlost tání téměř ztrojnásobila.

Autoři studie konstatují, že tyto poznatky vylučují další pochyby o rychlosti tání antarktického ledu i o tom, že to může ohrozit stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech. "Považujeme tyto výsledky za alarmující a za pokyn k tomu, abychom jednali a oteplování planety zpomalili," řekl Eric Rignot, který se zabývá studiem ledovců a pólů 20 let a na studii se podílel.

Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.

Díky satelitním snímkům mají odborníci nyní větší přehled o rozložení ledu v Antarktidě. Přes 90 procent jejího ledu je ve východní části, která zůstává přes globální oteplování stabilní. Západní oblasti jsou ale citlivější. Z Antarktického poloostrova, který je na západě, se už přes 6500 kilometrů čtverečních ledu sesunulo do moře.

Studie se prováděla v časovém rozpětí 25 let a téměř všechno množství roztátého ledu připadá na západní část Antarktidy. Bude-li tendence tání pokračovat nynějším tempem, může se stát Antarktida hlavní příčinou stoupání hladiny oceánů.

Význam studie se spatřuje v tom, že výsledky nejsou založeny na jediné metodě. Měření se provádělo s použitím 15 satelitů, počítačovou simulací, měřením na zemském povrchu i nad ním, řekl Andrew Shepherd, který výzkum vedl. Podle něj by jenom Antarktida samotná mohla do konce století zvednout oceány o 16 centimetrů. Ledovce ale tají také jinde na planetě. "Za přirozených podmínek se úbytek kontinentálního ledovce nepředpokládá," řekl Shepherd. Podle něj je tání třeba připsat na vrub klimatické změně. Shepherd ale upozornil, že studie nebyla zaměřená na dokázání podílu lidstva na změnách klimatu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1