Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Legislativní bomba v JAR: změna ústavy má odstartovat bez náhrady vyvlastňování půdy. Většinou patří bělochům

Legislativní bomba v JAR: změna ústavy má odstartovat bez náhrady vyvlastňování půdy. Většinou patří bělochům

V Jihoafrické republice se schyluje k zásadní změně, která může vyvolat velmi zjitřené emoce. Tamní Národní shromáždění chce změnit ústavu takovým způsobem, aby mohlo vyvlastnit veškerou půdu, která patří farmářům. A to bez kompenzace. Opatření by dopadlo především na bělošské zemědělce – právě jim totiž stále patří většina půdy.

Zákon prosazuje strana Bojovníků za ekonomickou svobodu (EFF) v čele s lídrem Juliem Malemou. Podle ní jde o konečný krok v boji za svobodu v zemi, kterou po dlouhé roky svírala pravidla apartheidu – segregace na základě rasy.

Malema navrhl konkrétně zřízení speciální komise, která projedná a upraví článek 25 ústavy JAR. Z celkových 324 poslanců hlasovalo pro změnu 241, 83 bylo proti. K zákonu se ještě musí nejpozději do konce srpna vyjádřit Výbor pro ústavní kontrolu.

Opozice s návrhem na vyvlastnění nesouhlasí a trvá na tom, že podobné opatření by znamenalo porušení práv jednotlivce.

720p 360p
Sucho je větší hrozba než terorismus a migrace. I v Česku může nastat „den nula“

„Není o tom žádných pochyb: půda musí být vyvlastněna bez náhrady. Samozřejmě by ji měla vlastnit vláda, protože to je vláda lidu,“ citoval zpravodajský web Mail and Guardian bývalého ministra pro zemědělský rozvoj a půdní reformu Gugile Nkwintiho.

Politici z Demokratické aliance se ale proti návrhu postavili. „Chceme dát jasně najevo, že DA je odhodlaná se vypořádat s historií násilného vyvlastnění půdy v JAR,“ napsala strana ve svém prohlášení. „Přístup současné vlády ale vnímá stát jako benevolentního opatrovníka celé země. A jednotlivým černým farmářům bere možnost opravdu vlastnit půdu. Toto podle nás není opravdová půdní reforma,“ pokračuje prohlášení.

Vyvlastnění půdy bez náhrady by podle kritiků návrhu vedlo jen ke zhoršení ekonomické situace země, což by dopadlo nejvíce na chudé obyvatele, kterým má podle oficiálních vyjádření přinést naopak zadostiučinění a spravedlnost. Proti změně ústavy se postavila i bankovní asociace, která zemědělcům půjčuje peníze.

„Půdní reforma je legitimním tématem. Hlavní problém spočívá v tom, že lidé jsou obráni o svou půdu, což způsobuje jak emoční, tak ekonomické problémy. Musíme se s tím správně vypořádat,“ tvrdí ředitel jihoafrické bankovní asociace s tím, že špatné kroky mohou přinést výrazně negativní dopady na celou ekonomiku.

Malema ale na navrhovaných změnách trvá. Podle něj není cesty zpět. „Pokud jste farmář a vaše půda propadne státu, tak pokračujte v hospodaření na té části farmy, kterou využíváte k produkci, ale ty části půdy, které leží ladem, by měly být dány někomu jinému, kdo na nich bude hospodařit,“ popsal politik ve středu.

Obrovské množství půdy dnes podle něj patří „bílým farmářům“, kteří na ní nehospodaří, ale jen se vytahují tím, kolik hektarů vlastní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1