Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékař zfackoval rodící ženu, která podle něj byla hysterická. Přijde kvůli tomu o práci

Lékař zfackoval rodící ženu, která podle něj byla hysterická. Přijde kvůli tomu o práci

Lékař z největší slovenské nemocnice se v dokumentárním filmu o neutěšených podmínkách v bratislavských porodnicích přiznal k fackování rodičky. Vedení univerzitní nemocnice (UNB) dnes v reakci uvedlo, že lékař dostane výpověď. Za neobjektivní označilo i samotný snímek pod názvem Mezi námi režisérky Zuzany Límové. Autoři filmu se vůči kritice ohradili.

Porodník ve filmu hovořil o tom, že těhotná žena byla hysterická a dal ji facku, aby ji uklidnil. Tvrdil též, že tento způsob se používá běžně.

„S panem doktorem rozvážeme pracovní poměr," řekl dnes na tiskové konferenci ředitel nemocnice Juraj Kovács, kterého citovala média.

Vedení nemocnice uvedlo, že lékař nanejvýš může při péči o pacienty zvýšit hlas. Zdravotnické zařízení porodníka propustí pro poškození dobrého jména nemocnice, byť nedostalo žádnou stížnost rodiček na fackování.

UNB také tvrdilo, že Límová, která se se štábem mohla volně pohybovat ve třech porodnicích, do snímku vybrala jen negativní zkušenosti a výpovědi žen. Podle listu Sme se nemocnice snažila blokovat uvedení filmu. Nakonec měl svou premiéru na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, který se konal v Bratislavě a Košicích.

„Viděli jste film o doktorovi, který fackuje rodičky, tří smutných depresivně laděných matkách, které vypovídají, jaké to bylo hrozné, neosobní a strašidelné. Mrzí mě, že nebyl dán reálný obraz kliniky, na kterou jsme hrdi," řekl přednosta jedné z klinik Igor Rusňák.

Autoři snímku výtky odmítli. „Jednoznačně odmítáme, že film je tendenční. Je odrazem reality, jak jsme ji jako autorský tým zaznamenali. Na porušování lidských práv žen při porodech loni upozornil i komisař Rady Evropy pro lidská práva, který ve vícero případech jmenoval i Slovensko," reagovali tvůrci filmu prostřednictvím prohlášení zaslaném ČTK. Dodali, že odborníci UNB místo toho, aby se soustředili na hledání řešení, věnují se subjektivnímu hodnocení snímku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1