Levicový prezident AMLO přebírá vládu nad Mexikem. Nástrahy na něj číhají doma i v zahraničí | info.cz

Články odjinud

Levicový prezident AMLO přebírá vládu nad Mexikem. Nástrahy na něj číhají doma i v zahraničí

V sobotu se ujímá funkce. Nový mexický prezident Andrés Manuel López Obrador (AMLO) vstupuje do úřadu v turbulentní době, kdy se o Mexiku mluví stále více. V poslední době hlavně kvůli migrační karavaně, která na hranicích země s USA čeká na vstup do Spojených států. Před Obradorem jsou ale i další výzvy. Tady je jejich stručný přehled.

Migrace

Jak už bylo řečeno, migrace je prvním akutním problémem, který bude muset AMLO řešit. V Tijuaně a Mexicali čekají tisíce migrantů převážně z Hondurasu, Guatemaly a Salvadoru, až je vpustí do USA. Není ale jisté, že všichni takovou šanci dostanou. Minimálně 500 lidí, kteří se minulý týden účastnili protestů a pokusili se do Spojených států proniknout násilně, chce Mexiko deportovat zpět do domovských zemí.

Osud migrantů je pro Obradora výzvou nejen kvůli vztahům s USA, ale i jednotlivými regionálními představiteli uvnitř Mexika. Úřady v Tijuaně si stěžují na nedostatečnou pomoc federální vlády. Pokuzaují přitom na obří zátěž, kterou migrace představuje pro rozpočet města i pro logistiku. Běženci přespávají v přeplněných halách nebo na stadionech, jelikož ubytovací kapacity s takovým množstvím lidí nepočítali. Je také pravděpodobné, že někteří migranti budou chtít v Mexiku zůstat.

V neposlední řadě by měl AMLO přemýšlet, jak nastaví pravidla pro migraci do budoucna. Přestože řada Mexičanů se k běžencům stále staví vstřícně, objevují se i kritici benevolentního postupu. Před čtrnácti dny demonstrovali proti příchodu karavany obyvatelé Tijuany. Dá se přitom očekávat, že současná vlna nebude poslední. Migrační karavany nejsou novým fenoménem, jejich popularita ale vzhledem k bezpečnostní situaci ve středoamerických zemích roste.

Donald Trump

Experti se obávali, že Obradorovo zvolení ještě přiostří vztahy mezi USA a Mexikem. AMLO je totiž názorovým oponentem současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Levicový prezident považuje za svého přítele například šéfa britských labouristů Jeremyho Corbyna. Naopak Trump sám sebe prezentuje jako tvrdého konzervativce.

Spolupráce dvou státníků však bude klíčová pro další stabilitu regionu. A nejde jen o Trumpův tolikrát zmiňovaný projekt pohraniční zdi, který původně mělo Mexiko platit, načež se nakonec o jeho financování roky zuřivě bojuje v americkém Kongresu. První vlaštovkou možné budoucí problematické kooperace byla právě migrační karavana a Trumpův plán s názvem „Zůstaň v Mexiku“. Americká média informovala, že americká administrativa se dohodla s nastupující mexickou vládou na vracení migrantů do Mexika. Bílý dům nic nedementoval. To udělala až budoucí mexická ministryně vnitra, která prohlásila, že k žádné takové dohodě nedošlo.

Rozepře mezi Trumpem a Obradorem však může uklidnit mexická domácí situace. Je pravděpodobné, že AMLO bude mít tolik starostí se stabilizací vlastní země zmítané korupcí, bezpečnostními problémy a chudobou, že mezinárodní rozepře upozadí.

Boj s drogovými kartely

Na domácí scéně je to asi téma číslo jedna. Drogové kartely mají v Mexiku velkou moc, kterou se nedaří účinně omezovat. Válku proti drogám odstartoval po osmi dnech ve funkci v roce 2006 někdejší prezident Felipe Calderón, když poslal 6500 vojáků do státu Michoacán, kde přestřelky mezi kartely vyústily v masakry. 

Od roku 2007 až dnešního dne vydalo Mexiko na bezpečnost a obranu více než 54 miliard dolarů. Efekt je ale sporný. Bezpečnost v řadě mexických států patří k nejhorším v Severní Americe a je srovnatelná se stavem ve zmiňovaných zemích, odkud nyní prchají migranti do USA. Za uvedenou dobu zemřelo v důsledku drogových válek 230 tisíc lidí, dalších téměř 30 tisíc se pohřešuje. Kritici navíc namítají, že vládní aktivity jen otevřely prostor pro nárůst korupce.

Úřady se ale brání, že k posunu přeci jen došlo. Podle nich vedl tvrdý postup k řadě významných zatčení a 25 z 37 osob na Calderónově seznamu obchodníků s drogami je nyní ve vězení, vydaných do USA nebo mrtvých. Tato tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Faktem však zůstává, že se podařilo dopadnout jednoho z hlavních drogových bossů. Joaquín Guzmán, přezdívaný Prcek, který šéfoval kartelu Sinaloa, je nyní před americkým soudem.

Očekávání

Kromě výše zmíněného bude velkou výzvou pro Obradora i on sám, respektive očekávání, která v předvolební kampani vyvolal. To se vymstilo i někdejšímu americkému prezidentovi Baracku Obamovi, jehož popularita během působení v úřadě rapidně padala. Od Obradora se přitom čekají ještě revolučnější změny. 

Asi nejopakovanějším slovem, která Mexičané používají, když mluví s médii, je změna. Lidé jsou znechucení součanou situací a nespokojení s vládou odcházejícího prezidenta. Enrique Peňa Nieto končí ve funkci s historicky velice nízkou popularitou.  

Voliči očekávají, že AMLO provede zásadní transformaci země tak, aby se v ní lépe žilo chudým a znevýhodněným. Že omezí korupci a rozkrádání. Tedy touží po věcech, které nelze zařídit jednoduchým škrtem pera. Obrador má nyní šanci dokázat, že jeho recepty trápící se zemi pomohou. Jeho nelehká mise prvním prosincovým dnem začíná.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Články odjinud