Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Levný Czexit? Rozdělení Československa ukazuje, že ne ani v nejlepším případě

Zastánci vystoupení Česka z Evropské unie tvrdí, že by nás takový krok nemusel nic stát. Mohli bychom zůstat s EU v celní unii, náš obchod by nebyl nijak postižen a vlastně by to kromě dotací z Bruselu nic nestálo. Rozdělení Československa ale ukazuje, že to není pravda.

Pokud uvažujeme o případném opuštění Evropské unie a hledali bychom příklady, které by nám mohly alespoň naznačit, jaká by byla jeho cena, máme jen dvě možnosti. Za prvé, podívat se na mírové rozdělení nějaké země v době, kdy neprocházela ekonomickou krizí. Jedním z mála takových případů je rozdělení Československa. A za druhé, podívat se na příklad někoho, kdo opustil či opouští Evropskou unii. Opět se nabízí jen jeden příklad, totiž Velká Británie.

K zániku Československa, tehdy České a Slovenské federativní republiky, došlo na konci roku 1992. Nově vzniklé samostatné republiky ale spolu nadále obchodovaly, pohyb zboží mezi nimi nebyl nijak omezen, společně vytvořily celní unii a tak se mezi nimi neplatila žádná cla. Politici, kteří byli tehdy pro rozdělení země, tvrdili, že se nic vlastně nezmění a rozdělení nebude nic stát. Kromě konce přesunu části peněz z rozpočtu z Česka na Slovensko.

Přes to, jak uvádí ve své knize Transformace české ekonomiky s odkazem na další studie ekonom Libor Žídek, došlo po rozdělení Československa k okamžitému propadu vzájemného obchodu o 25 – 30 procent a ještě po roce od rozdělení to bylo stále 16 procent. Výkon české ekonomiky se propadl podle některých odhadů o 2,1 procenta HDP, podle dalších se snížil růst českého HDP v následujících třech letech o 0,5 – 1 procento. Podíl vývozu z Česka na Slovensko na českém HDP byl tehdy výrazně nižší než nynější podíl vývozu z Česka do Evropské unie. Vývoz tvoří nyní 85 procent HDP, z toho 80 procent exportu směřuje do unie.

Přitom po rozdělení Československa spolu obě země obchodovaly za výrazně lepších podmínek, než jaké by nastaly po případném opuštění unie. Mezi oběma zeměmi fungovala celní unie, existoval téměř volný pohyb zboží a služeb, tedy fakticky společný trh. Opomenout samozřejmě nelze náklady na rozdělení majetku a institucí, ale ty by v případě odchodu z EU byly, byť asi menší, také. „Je to stěží srovnatelné, opuštění unie by bylo horší,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom firmy Cyrrus. „Příklad Velké Británie, která vyjednává vystoupení z EU, ukazuje, že není možné jen tak bez dalších ústupků zůstat na vnitřním trhu unie po jejím opuštění.“

Podobně to vidí i David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Delloite. „Určitě by to bylo horší než tehdy,“ říká Marek. „Mimo jiné pro to, že by to znejistilo investory. V případě rozdělení Československa to neplatilo, protože tady skoro žádní nebyli.“

Dle jeho názoru může být příkladem pro demonstraci nákladů vystoupení z EU Velká Británie. Britské vládní odhady uvádějí, že opuštění Evropské unie bude stát ostrovní království v příštích patnácti letech 2 – 8 procent růstu jeho HDP. Záleží na tom, jaké budoucí vztahy s unií se Londýnu podaří vyjednat. „Česká republika by ale dopadla v případě vystoupení z EU ještě hůře i z toho důvodu, že jsme menší zemí než Británie a naše provázanost s EU je větší,“ varuje ekonom Marek. „Větší ekonomiky většinu nejsou tak otevřené jako my a Británie má úzké vazby na své bývalé kolonie, země Commonwealthu, tedy britského Společenství národů. Česku něco takového chybí.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1